Jak napsat odbornou práci - přehled pro laiky

16.10. 2013 • Různé 1201x

S podobou a formou vědecké či odborné práce má problém asi kdokoli, kdo v tom není zrovna zběhlý díky několikaleté akademické praxi. Je to s podivem, ale nám všem, kteří jsme dík dnešní době tolik zvyklí na nejrůznější škatulkování, přesné vědecké údaje, symetrii nebo globálnost, dělá takové problémy dostat z pod svých rukou a per jednotný a ucelený formát vědecké práce.

Pojďme si tedy projít skutečnosti, kterými je nutné se při vypracovávání takové studie řídit. Není nic horšího než strávit hodiny a hodiny práce nad něčím, co nám nebude k užitku a co ještě navrch budeme muset celé předělávat. Tento pocit porážky snad potkal alespoň jednou v životě každého z nás, tak proč podobným nepříjemnostem čelit znovu?

Zde je seznam několika základních rad, kterým je třeba věnovat pozornost:

  1. Jazyk, kterým píšete, musí být dostatečně akademický. To znamená univerzální, strohý, jednoduchý. V odborných pracích se zásadně vyhýbáme slovním hříčkám, přirovnáním, pořekadlům a jiným druhům lidové slovesnosti. Odborná studie také musí být zcela prostá veškerého citového nádechu a citového vyjádření. Vrcholem emotivního vyjádření může být například sousloví „podle mého názoru“ nebo „myslím si“.
  2. Krom okleštěnosti o emotivní balast nebo používání slov a sousloví, která mají k akademické sféře velmi daleko, je nutné zkrotit i své vyjadřovací schopnosti. I když jsme možná normálně schopní napsat souvětí na celý odstavec, v práci tohoto formátu bychom si měli nechat „zajít chuť“. Kraťte věty do stručných, přesto plnohodnotných výpovědí. Nespojujte do souvětí více jak dvě nebo tři věty! Díky tomu se váš text (mimo jiné samozřejmě) stane čitelnějším, graficky přehlednějším a „čistším“ na pohled.
  3. Pokud neumíte dobře s programem Microsoft Office (případně s jiným, který rádi používáte), naučte se to. Najděte si na internetu rady, jak na to, nebo si vyžádejte pomoc někoho, kdo podobné problematice rozumí. Věděli jste například, že v programu máte možnost naformátovat veškeré nadpisy v práci použité, díky čemuž se vám sám vygeneruje obsah? A to s tou výhodou, že cokoli změníte v nadpise či v obsahu, ihned se automaticky přepíše i na té druhé straně? Tedy pokud změníte název nadpisu, sám se opraví i v sekci obsahu. A naopak, pokud upravíte obsah, už nemusíte ručně přepsat název kapitoly.
  4. Správná práce má Úvod, Hlavní část dělenou zpravidla na 3-5 podčástí, Závěr a Seznam použité literatury. Pokud máte v práci použitou obrazovou přílohu, pak je nutné přidat do práce i tu. Pokud užíváte v textu jakékoli zkratky, měl by práci automaticky předcházet seznam použitých zkratek.
  5. Veškeré vědomosti, které nemáte z vlastní hlavy, o to spíše pak doslovné citace, musíte správně ocitovat. Slouží k tomu nová citační norma ISO 690, jejíž podrobné znění naleznete volně dostupné na internetu. Volit můžete mezi obyčejným a harvardským systémem. Pamatujte však na to, že jaký druh si zvolíte na začátku, s ním musíte pracovat až do konce.
  6. Používejte poznámkový aparát. Jen málokterá odborná práce se obejde bez odkazování čtenáře do sekce poznámek. A nutno říci, že práce, která poznámky nenese, příliš věděcky nepůsobí, jakkoli je možná po obsahové stránce výtečná. Pro snazší čitelnost textu je vhodné umísťovat poznámky přímo pod stranu, kde se o dané problematice pojednává. Špatně není ani seznam poznámek na závěru díla, ovšem z praktického hlediska jen málokdo oblibuje nekonečné listování prací sem a tam.
  7. Pokud chcete v textu přímo citovat slova zahraničního autora, je vhodné provést překlad textu do českého jazyka. V poznámce pod čarou či v poznámkovém aparátu lze pak uvést znění v originálu pro porovnání či pro možnost přečíst si zdrojovou informaci i prostřednictvím přímých slov autora.
  8. Pamatujte, že se nesmíte dopustit toho, že byste neuvedli, odkud jakou a kterou informaci máte. To je plagiátorství a je to přímo v rozporu se zákonem (a dobrými mravy, samozřejmě). Raději uvádějte více údajů, než kolik se po vás chce, než abyste na nějaký zapomněli. Bez poznámky ke zdroji dané vědomosti či daného poznatku můžou stát jen obecně známé zkušenosti. Historická datace nebo zeměpisný pojem však již do všeobecných znalostí nespadají, i kdybyste je snad vy měli v paměti jen z výuky na základní nebo střední škole.

    Zde jste měli možnost seznámit se se základními radami pro psaní odborné práce. Nejdůležitější ze všech je pak dodržování nové citační normy ISO 690. Dále pak musíte brát v potaz druh práce, který píšete a instituci, pro kterou tak činíte. Každá vysoká škola nebo každý odborný ústav má řadu svých vlastních pravidel, s kterými se musíte seznámit dříve, než práci v konečné podobě odevzdáte. Pamatujte na to, že je lepší se několikrát zeptat, než práci několikrát přepisovat. Akademická či odborná práce je zajisté skutečnost, která v sobě obnáší mnoho starostí a formalit, zvládnout ji může ale každý, nemožné to totiž rozhodně není! Přeji tedy hezké a hladké psaní bez zbytečných problémů!

Líbil se vám článek? Sdílejte ho prosím :-)
Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Různé'
Tipy na jiné články