Jak se hraje LARP

10.10. 2013 • Volný čas 3097x

Možná se právě ptáte: „Jak se hraje co? LARP? Co to vlastně je?“ A právě kvůli tomu, aby se odpovědělo na takto položenou otázku, tu před očima tento článek. Seznámí vás v krátkosti s tím, co to LARP vlastně je, kde si ho můžete zahrát, kdo je cílovou skupinou, kolik taková zábava stojí, co k ní potřebujete a zejména pak proč takovou věc vůbec provozovat.

Předně tedy na vysvětlenou, co v sobě zkratka LARP ukrývá. Jedná se pojem odvozený z angličtiny, kde , , , Logicky by za tím ještě mělo stát „game“ tedy hra. Když to dáme hezky dohromady, jedná se o hru naživo (live action), kde se hrají nejrůznější role (tedy role-playing).

Možná jste už o LARPech něco slyšeli, možná se s tím to termínem setkáváte úplně poprvé. Jakkoli může být vysvětlení člověku neznalému obtížné až nemožné, princip těchto LARPů (tedy her) je velmi jednoduchý. Na určitou dobu se vžíváte do kůže někoho jiného, ve které prožíváte různá dobrodružství a příhody. V nich tedy nevystupujete vy jako civilní osoba s jistým pevně daným občanským životem v naší realitě, ale jako smyšlená postava podléhající jiným trápením, radostem a zážitkům, než jak tomu tak máte ve skutečnosti. Pokud si smím dovolit mírně infantilní přirovnání, představte si, že hrajete prince nebo princeznu v Šípkové Růžence. Až na to, že od divadla se LARP liší tím, že scénář není pevně dán. Hráčům je ponechána velká míra improvizace a je z velké části na jejich bedrech, jaký bude mít hra průběh nebo jak vlastně dopadne. Ve vzorovém případě s Šípkovou Růženkou byste jako hráč LARPu věděl předem například to, že ve hře hrajete prince nebo princeznu, a že se něco podivného děje v dříve normálním královstvím. Až během hry byste shledali, co se na zámku stalo, kdo nebo co za to může, jak lze situaci vyřešit a podobně. Toto by tedy bylo k obecnému úvodu, a teď o něco konkrétněji a o něco více do hloubky.

Počátky LARPu či minimálně jistých LARPových prvků u nás v České republice sahají zhruba do doby od Sametové revoluce. Předchůdci těchto her naživo byly „papírové“ fantazijní hry na hrdiny, jistá obdoba deskových her. Několik lidí se sešlo v jedné místnosti a vypravěč měl na starosti odvíjení příběhu, který hráli hráči. Příběh i chování hráčů vycházelo z knižních pravidel. Z českých her na hrdiny lze jmenovat například Dračí Doupě, které tu bylo první. A aby se nemluvilo stále v minulém čase, Dračí Doupě stejně jako další takové hry se neustále hrají a těší se stejné oblibě, jako skutečné LARPy. Těžko vystopovat, který LARP byl v republice první, opravdový rozjezd LARPové scény pak začíná někde kolem roku 2000. A abyste si mylně nemysleli, že se jedná o fenomén nás Čechů, vyvedu vás z této domněnky. LARPy vzkvétají ve Skandinávii, v Rusku, Německu...vlastně zkrátka po celé Evropě, stejně jako v Americe.

LARPů existuje skutečně velké množství. Existuje totiž i spousta dílčích kritérií, kterými lze LARPY dělit, a my si je krok za krokem projdeme. Tak za prvé se člověk toužící si hru na živo zahrát, musí rozhodnout, jaký žánr je ten pravý právě pro něj, co ho zkrátka nejvíc „táhne“. U nás i jinde ve světě byly prvními LARPy vždy ty z fantazijního světa. Ať již přímo Tolkienovského (knižní trilogie Pán Prstenů vám snad již něco říká), nebo jiného. Zkrátka se téměř vždy jednalo o světy, kde žijí elfové, trpaslíci nebo hobiti, a kde řád světa určují draci, přerostlí pavouci nebo dokonce obři. Éra pouhého čistého fantasy však dávno skončila, a tak nyní máme možnost se díky LARPům ponořit i do světa westernu, do sci-fi, horroru, detektivky, naší skutečné historie, pohádky, ale i do světa po apokalypse, který se právě potýká s dopady zkázy. Dnes již ale není ani výjimkou tvořit LARPy na současná témata, a to ať již reagující na aktuální politickou situaci, mezilidské vztahy, společenské tendence nebo třeba na technologický pokrok lidstva.

LARPy lze také dělit na out-doorové a in-doorové. Out-door akce mohou probíhat na hradech a v jim přilehlém okolí, ve městech, v základnách, kempech a také pouze „na zelené louce“, tedy jen s minimálním zázemím a s vlastními stany a spacáky. In-door akce pak probíhají kdekoli v uzavřeném prostoru, jako je pokoj, prázdný dům, hodovní síň,bunkr, tělocvična a podobně. Každá hra má své pořadatele a každí pořadatelé zajišťují jiný druh zázemí. Někde máte k mání (samozřejmě za větší vstupní peníz) ubytování na zámku, jinde chatky v kempu, zase jinde stany s podsadou či stany vlastní. Někde máte plnou penzi, jinam si vše včetně vody vozíte sami. Od míry zajištěného zázemí se pak také zvyšuje cena, aneb registrační poplatek, který je nutné za takový LARP uhradit.

Důležité je také seznámit se s tím, jaké druhy, respektive typy her, jsou na našem pomyslném herním trhu k mání. Jsou jimi buď bitvy, zpravidla pro mnoho hráčů. Na bitvách je oslaben děj i hraní rolí, jde zejména o strategii a jakýsi zajímavější tělocvik či kondiční cvičení v kostýmech. Bitvy jsou z převážné většiny fantazijního ražení. Jiným druhem LARPu je „svět“. Tedy taková hra, která vás vtáhne do smyšleného světa, který má pro své hráče připravený ústřední děj a mnoho okolních zápletek. Role-playing aneb hraní rolí je zde tím nejsilnějším prvkem. Často je v mocích hráčů zvrátit dějovou linku a nasměrovat ji úplně jiným směrem, než organizátoři původně plánovali. Jak vidíte, LARPy jsou hodně o improvizaci – a to tedy jak ze strany hráčů, tak ze strany organizátorů. LARP typu „svět“ hraje většinou více hráčů, tedy od 30 až třeba po 250. Nutno však předem varovat, že čím více hráčů si organizátoři na svá bedra položí, tím menší může mít konkrétní hráč celkový zážitek. Je snadnější plnohodnotně zabavit pár desítek lidí než stovky. Můžete si také zahrát „družinovku“ čili „výpravu“, kde vás coby malou skupinku hráčů dějem přímo provází vypravěč, nebo kde je cílem něco jako stará dětská klasická stopovaná. Váš tým se o něco snaží a chodí od jednoho stanoviště k druhému. „Komorní LARP“ je takový, který hraje malý počet hráčů, vžíváte se do předem pevně zpracovaných rolí a odehráváte pevně nalinkovaný příběh. Komorní LARP je odlišný i co do doby trvání, která může být od hodiny třeba po šest hodin čistého herního času. Je to tedy velmi krátký limit, díky kterému je možno děj vygradovat do pomyslné „hutnosti“ a je zde velmi těžké takzvaně „vypadnout z role“, což se na několikadenních LARPech často stává (a to i zkušeným hráčům).

Žánr je také něčím, co by vás mělo při výběru hry zajímat. Můžete totiž uvažovat nad komedií, psychologickým LARPem, dramatem, tragédií...

Hry se od sebe odlišují také co se týče doby trvání. K mání můžete mít hry na dvě hodiny, stejně jako celé dlouhé ságy na dva týdny. Klasický střed a zlatá střední cesta jsou pak LARPy na víkend, kdy je zpravidla pátek odpoledne či navečer příjezdový den a hra samotná začíná buď v noci, nebo až na druhý den ráno, tedy v sobotu. Během neděle pak hra končí a před příchodem nového pracovního týdne jste již zase doma.

Nejinak rozličné je to i co se počtu hráčů týče. Malé hry, které se nazývají, jak již víte, „komorní LARPy, mohou mít klidně jen 4 hráče. Větší komorní akce pak do desíti osob, na pomezí jsou pak ty, které mají 12 a více, třeba ke dvaceti. Hra pro 30 hráčů by již jako komorní LARP být označená neměla. Jsou ale i akce pořádané pro 100, 200 či 300 lidí. Ty největší pak pojmou i tisícovku hráčů, u nás v České republice se ale jedná zejména o bitvy, kde je velký počet bojovníků potřeba kvůli plánování bitevních strategií.

Před návštěvou první hry je dobré seznámit se také s potřebou či nepotřebou vytvořit si svůj vlastní kostým. Jsou hry, na které žádný nepotřebujete. Jsou hry, kde dostanete pokyn či doporučení od organizátora či organizátorů, že by se hodilo přijít na hru například v černém oblečení, ve společenském oděvu a podobně. Jinde jsou hry nuceně kostýmové, ale kostým dostanete zapůjčený. A na ještě jiný typ her dostanete pokyn přijet v kostýmu, který si ale musíte vlastnoručně ušít nebo někde vypůjčit. Zpravidla vás poté organizátoři pomocí webových stránek navedou na návod, jak si takový oděv zhotovit.

Na jeden typ LARPů si budete muset vy osobně předem připravit, tedy napsat, také postavu, za níž byste ve hře rádi vystupovali. Pokud jste nováček a nevíte si rady, vždy máte možnost obrátit se na někoho z vedení a nechat si poradit. Jiné hry vám umožní vyplnit dotazník o tom, jaká role by vás nejvíce bavila, na základě kteréhož vám přijde organizátory vybraná role – a to předem, prostřednictvím e-mailu. Na jiných LARPech se se svojí rolí seznámíte až na místě konání, kde si ji přečtete a dostanete dostatek času na vžití se do jiného charakteru.

Každá hra stojí i jiné peníze. Hry, které vám krom dění samotného nezajistí již nic více než herní lokaci na louce, vyjdou ve výsledku se vším všudy (včetně dopravy, jídla a podobně) na pár stovek. LARPy na zámku, s hostinou a půjčeným kostýmem stojí nejméně tisíc korun, horní strop však není určen. Dát za takovou hru přes dva tisíce také není neobvyklé. Ty nejdražší v Česku uváděné hry se svojí částkou šplhají až ke 4 tisícovkám. Je však jen na vás, kolik jste ochotní do zábavy investovat. Nu a na posledním místě naopak komorní LARPy mohou vyjít třeba jen na 50 korun.

O LARPech se dozvíte vždy na internetu (a dnes i na Facebooku), přes který také probíhá komunikace s organizátory i ostatními hráči. Přihlašování na hry také běží přes internet a mnohé LARPy i vyžadují platbu předem na účet coby stvrzení účasti na hře. Pokud se vám tedy tento druh zábavy zalíbil, není nic snazšího než ponořit se do internetového vyhledávače a hledat takovou hru, která vám bude po všech stránkách vyhovovat.

Závěrem se možná ptáte, proč vlastně chtít něco jako LARP vyzkoušet? Tak za prvé, rozvíjí to naši fantazii včetně možností užívat si věci, které normálně nemůžeme. Je to vlastně jako když koukáte na film a prociťujete hlavní postavu. Na LARPu nesledujete příběh jiného hrdiny odvíjející se na filmovém plátně, ale žijete ten svůj osud na LARPové hře. Pro někoho to je relax, pro jiného zábava. Ještě pro jiného setkání s kamarády a pro dalšího styk s komunitou hráčů, kteří mají tyto hry v lásce. Význam LARPů je však ještě mnohem hlubší. Dává vám možnost poznat sami sebe v situacích, do kterých vás osud v civilním životě ještě nepostavil. Dává vám také možnost zmapovat svoje reakce na určitou situaci, která se před vámi otevře. A to za to rozhodně stojí! Ne nadarmo pomocí LARPů ve Skandinávii řeší přijímací pohovory na nejrůznější pracovní pozice, ne nadarmo aplikují prvky LARPu na školskou výuku. I u nás jsme již tomuto trendu celkem nakloněni, tak si nenechme ujet vlak! V neposlední řadě pak hry na role rozvíjí naše komunikační, argumentační, rétorické a sociální dovednosti, pracují na posilování sebevědomí a sebejistoty, nutí nás vystoupit ze svého ega a introverty pak přiměje k tomu být aspoň na chvíli extrovertem, co se umí projevit. LARP nám proto má mnoho co nabídnout a dát a na druhou stranu jen málo co vzít.

Nuže, doufám tedy, že byl pro vás článek alespoň trochu motivující, a že vám hry otevřou novou kapitolu života!

Líbil se vám článek? Sdílejte ho prosím :-)
Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Volný čas'
Tipy na jiné články