Jak vycvičit německého ovčáka

23.10. 2013 • Zvířata 22564x

Mnoho lidí si ke svému domku pořizuje psího společníka. Některá zvířata vyrůstají zcela bez výcviku, některá umí pouze několik základních povelů a jiná zase dovedou na slovo poslouchat. Pokud si plánujete pořídit pořádného hlídacího psa ke svému domu se zahradou, pak určitě stojí za zvážení pořízení německého ovčáka. Tento pes dokáže vzbuzovat hrůzu v případných zlodějích, protože se jedná o zvíře s poměrně mohutným tělem, které dokáže hlídat svěřené stanoviště, pokud je dobře vycvičeno. Ale jak si takového německého ovčáka pořádně vycvičit? Na to se pokusíme najít odpověď na následujících řádcích. Určitě se totiž nejedná o žádnou vědu.

Základní informace

Vlčák, jak se též jinak německému ovčáku říká, se dá označit za poměrně inteligentního a učenlivého psa. Je též hodně odvážný a sebevědomý, čehož se hojně využívá při cvičení těchto psů pro policejní účely. Jde o výborného hlídacího psa a ochránce, který rád a hlasitě štěká. To se však občas může jevit i jako velká nevýhoda. Německý ovčák má vlohy pro jakýkoliv výcvik a může sloužit třeba i jako záchranářský pes. Je také velice věrný a oddaný, takže se využívá i jako opora pro slepé lidi. Poměrně známá je též jeho velká vytrvalost a tito psi vyžadují neustále nějakou aktivitu. Pokud je německý ovčák dobře vychovaný a vycvičený, snese se s ostatními psy, domácími zvířaty či dětmi. K neznámým návštěvníkům bývá nedůvěřivý a od přírody je vázaný na svoje teritorium, takže nemá příliš velkou tendenci k útěkům. Po fyzické stránce se dá německý ovčák označit za statného a silného psa střední velikosti. Pes vyžaduje neustálý pohyb, který musí v dostatečné míře dostat. Ideální pro jeho kondici budou delší procházky po okolí nebo nějaké zaměstnání, kde se bude dostávat ke slovu jeho chuť k práci. Německý ovčák se musí vhodně krmit a nesmí se přetěžovat. Chov německých ovčáků je v České republice poměrně rozšířený.

Výcvik

Výcvik u německého ovčáka musí začít již od útlého věku a musí být důsledný. Výcviku se musí věnovat opravdu dostatečné penzum času, aby byl účinný. Pracovat by se mělo s hlasem a jeho tónem. V době mezi sedmým a čtrnáctým týdnem života u štěněte probíhá velmi důležitá část vývoje, kdy je hodně citlivé na okolní prostředí. V této fázi by se štěně mělo naučit, aby nemělo strach z cizích lidí a zvířat, což se posléze projeví v jeho dospělých letech. Německý ovčák dokáže perfektně plnit pokyny svého pána a má vlohy se podřídit úplně i rozkazům a povelům, nicméně k těmto dovednostem se musí dovést postupem času a cestou učení. Chybné je použití násilí, protože pes se poté stane bázlivým a může být i nebezpečný pro svoje okolní prostředí. Cvičitel by měl pro psa z výcviku udělat spíše zábavu, pak bude určitě lépe reagovat na podněty. Cvičení by mělo probíhat v klidu a pohodě, nikam by se nemělo spěchat, ale každopádně se musíte vyvarovat nácvikových chyb. Výcvik základních povelů je založen na předchozí výchově psa. Jestliže by pes nebyl dobře vychovaný, nedá se od něj čekat ani potřebné plnění cviků. Celý výcvik je tedy postaven na výchově. Pro výcviku budete jednoznačně potřebovat trpělivost a pevné nervy. Hodit se bude i vodítko, náhubek či pamlsky. Cvičit německého ovčáka by měl vždycky pouze jeden člen domácnosti, protože každý by mohl mít na zvíře jiné nároky a pes by následně byl zmatený. Povely se musí dávat stále stejně, což znamená, že se nesmí měnit intonace hlasu či názvy povelů, aby si to pes mohl zapamatovat.

Před každým cvičením by se pes měl vydovádět a vyvenčit, aby následně nemyslel na něco jiného, než co je zapotřebí. Pro výcvik se hodí zvolit klidné místo, kde psa ani vás nebude nic vyrušovat. Pes by se v příliš rušném prostředí pořád díval jinam a všechno by ho přitahovalo více než samotný výcvik. Cvičit by se mělo nanejvýš pět minut v kuse a pak by měl pes dostat krátkou přestávku, během níž se odreaguje. Příliš zdlouhavé cvičení by nudilo psa i vás. Při vykonávání cviku by se pes měl slovně chválit a po správném dokončení by měl jako odměnu dostat pohlazení, hru nebo pamlsek. Odměna by měla přijít nejpozději pět vteřin po vykonání cviku. Velice důležitá je i důslednost, protože pokud byste netrvali na vykonání cviku, pes by si po čase mohl začít dělat, co by chtěl a povely by mohl ignorovat.

Základní povely

Pes by měl zvládnout dva klíčové povely, aby se s jejich pomocí mohl naučit další. Těmi povely jsou: sedni a lehni. Ideální je začít povelem sedni. Pes by se povely měl učit jedině na vodítku, jinak by mohl zbytečně pobíhat všude po okolí. Jak tedy na povel "Sedni"? Ideální bude, když se pes za pomoci vodítka dostane na pozici vedle levé nohy. Vodítko si umístěte do pravé ruky a trochu se boky vytočte k psovi, aby se vodítko dobře drželo. Vodítko musí být napnuté směrem nahoru, ne do boku, aby pes nebyl tahán do boku nebo se nemusel někam otáčet. Levou ruku položte psovi na záď, aby se dal dobře tlačit směrem dolů. Vhodné je ho tlačit doprostřed mezi slabinami a ocasem. Povel "Sedni" musí být vysloven zřetelně a důrazně, aby pes dostatečně zpozorněl. Těsně po vyslovení povelu zatlačte psovi přiměřeně na záď a donuťte ho, aby si sednul. Nezapomeňte mít vodítko pořád napnuté, aby si pes nelehnul. Jakmile psa posadíte, pochvalte ho a můžete mu případně dát i pamlsek. Akci několikrát zopakujte a pokaždé lehce zmírněte tlak na psovu záď. Jakmile si budete myslet, že už si pes sedá dobrovolně a samostatně, můžete mu přestat pomáhat rukou. Povel "Sedni" se dá cvičit také při podávání krmiva. Krmení dáte do misky a psovi dáte čichnout, aby věděl, že je krmení v misce. Většinou, když mu misku dáte trochu výš než je on, si sedne. Pokuste se tuto dobu vystihnou a krátce předtím, než si sedne, mu dejte pokyn "Sedni". Jestliže pes povel splní, pochvalte ho. Poté můžete misku položit a psovi dát povel, aby si mohl sníst svoje jídlo.

Dalším důležitým povelem je "Ke mně". Pes by po jeho vyslovení měl okamžitě přiběhnout ke svému majiteli. Měl by ihned všeho nechat a nejkratší cestou se vydat ke svému páníčkovi. Tento povel se dá dostatečně dobře cvičit až ve chvíli, kdy je štěně zvyklé na svoje jméno. Cvičit by se mělo v poklidném prostředí, kde zvíře nemůže utéct, nebo výcvik nemohou přerušovat třeba jedoucí automobily. Zavolejte na psa jménem a jestliže se rozběhne vaším směrem, přidejte povel "Ke mně". Ideální je mít zvíře na delším vodítku, protože se cestou může někde pozastavit, takže v takovém případě se vyplatí škubnout vodítkem požadovaným směrem a opakovat povel. Jakmile štěně dorazí, musíte ho důkladně pochválit. Když ho budete chválit už cestou k vám, určitě nic nezkazíte a zvíře si aspoň bude více všímat plnění povelu. U malých štěňat většinou zpočátku dostačuje, když pouze přijdou.

V základní psí výbavě by neměl chybět ani povel "Lehni". Jde o poměrně užitečný povel při samotném výcviku, ale třeba i u veterinárního doktora. Občas je totiž lepší, když pes u veterináře leží, než kdyby seděl. Povel "Lehni" vychází z povelu "Sedni". Psa musíte posadit, vyslovit povel a vzít zespoda jeho přední tlapy a položit je na zem, aby pes ležel. Druhou rukou položenou na kohoutku mezitím jemně tlačte psa dolů. Potom se psa přestaňte dotýkat a jakmile zůstane v poloze "Lehni", pochvalte ho. Další možnost výcviku představuje vodítko a škubnutí směrem dolů spolu s povelem "Lehni". Druhá možnost ovšem nemusí fungovat na každého psa a je o něco drsnější.

Jedním z nejdůležitějších povelů celého výcviku je povel "Zůstaň". Povel se dá využívat i při dalších cvičeních, ale také se hodí i v normálním životě. Pokud potřebujete, aby pes někde zůstal, měl by stačit jeden povel. Jak toho ovšem docílit? Úplně nejlépe se tento povel učí u psa, který už ovládá povel "Lehni". Hůř se mu totiž vstává než z pozice, ve které sedí, a proto máte o chvilku času navíc, abyste ho dostali zpátky do požadované pozice. Psovi dejte povel "Lehni! a nechte ho chvíli zůstat v této poloze. Pak dejte povel "Zůstaň" a ustupte o jeden krok. Jestliže pes opravdu zůstane přesně podle povelu, pochvalte ho. Tento postup několikrát zopakujte a když se bude všechno dařit, můžete vzdálenost od psa o něco prodloužit. Ze začátku se pes musí hodně chválit a dávat mu přestávky. Povel by se měl cvičit opět v nerušeném prostředí, dokud ho pes nebude stoprocentně ovládat.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho prosím :-)
Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Zvířata'
Tipy na jiné články