Jak pěstovat kustovnici čínskou

Kustovnice čínská patří v posledních letech k top ten. Pakliže jste o ní ještě neslyšeli, tak se jedná se o velmi zdravé ovoce, jež lidskému organismu prospívá v celé řadě aspektů. Velikou výhodu představuje fakt, že si vy sami můžete vypěstovat doma vlastní ovoce. Kustovnice čínská totiž dobře roste také v našem podnebí. Z toho důvodu vám blíže představíme, jak lze v českých podmínkách kustovnici pěstovat.

Jak kustovnice vypadá?

Co se týče samotného pěstování kustovnice, existují pro vás dvě možnosti. Za prvé si ji vypěstujete kompletně sami, anebo si za druhé obstaráte už vypěstované sazenice, jež jsou samozřejmě na trhu k dostání. Kustovnice spadá do skupiny lilkovitých rostlin, její květy jsou oboupohlavní, kustovnice je tedy samosprašná. 

Na pěstování není nic složitého. Kustovnici vyhovuje teplejší, slunné místo, dále kvalitní, humózní půda s dostatečným přísunem vláhy. Její plody rostou na opadavém keři s trny dorůstající výšky jednoho až dvou a půl metru. Keř tvoří dlouhé, převislé větve, proto zabírá relativně hodně prostoru do šířky, doporučuje se tak během pěstování keř postupně prořezávat. Tento keř kustovnice  kvete mezi červnem a říjnem. Jeho květy mají fialové zbarvení, jeden až dva centimetry dlouhé plody - oranžovo-červené bobule na dlouhých stopkách, jež se vyskytují dva až tři roky po vysazení keře.

Vysazení, hnojení a zavlažování

Než kustovnici zasadíte, dobře si promyslete, do jaké půdy kustovnici umístíte. Nejlépe by půda měla mít pH kolem 8, mělo by spíše jít o lehčí písčitojílovitou půdu. Ideální doba na vysazení kustovnice je pak během března či dubna. Dbejte na dodržování potřebné vzdálenosti, tedy 2 - 2,5 metru, v řádcích může být vzdálenost 1 - 1,5 metru. Do předem vykopané jámy lze dát vyzrálý hnůj či kompost, což je mnohem lepší. 

Tip: Hubnutí s kustovnicí čínskou

Nezapomeňte mít půdu v okolí kustovnice dobře nakypřenou, tímto způsobem ji i dále udržujte. Místo plejte a můžete jej též mulčovat kůrou. Dle vlastních možností hnojte chlévskou mrvou v období podzimu. Ke konci dubna byste pak měli kustovnici dodat 500-600 kg/ha močoviny, v květnu až červnu 500-600 kg/ha fosforečnanu amonného. Koncem května až po celou dobu kvetení a násady plodů by se měl každých patnáct až dvacet dní použít důkladný výživový postřik na listy, tedy listové hnojivo. Plodina se musí dle možností zavlažovat každých 25 dní od konce dubna až do poloviny června. V září a říjnu pak jednou až dvakrát. První a také í poslední zálivka by měla být o něco vydatnější, klidně až 60 milimetrů.

Prořezávání a sklizeň

Prořezávání keře se provádět musí, hlavním důvodem je snaha o omlazení větví a zisk pravidelně a vysoce plodící rostliny. Základní princip spočívá v odstranění překřížených větví, zahušťujících větví, přestárlých větví a též i kořenových výmladků. Jarní prořezávání se pak provádí od poloviny do konce dubna. Stříhají se i suché větve ze zimních měsíců. Cílem letního prořezávání je odstranit posilující výhony z hlavního kmene a hlavních větví. Zimní prořezávání se dělá ihned po sklizni či v únoru a březnu následujícího roku. 

Zlikvidovat by se měly silné výhony ze spodní a vrchní části kmene, to aby se udržela výška dané rostliny. Odstraní se staré, slabé, překřížené anebo trnité větve uvnitř koruny. Nejnižší výhony se většinou vyskytují ve výšce třiceti centimetrů nad zemí. Aby se k nim lépe dostal vzduch a světlo, měly by být výhony po prořezání rovnoměrně rozmístěny.

Nejideálnější doba na sklizeň je tehdy, je-li ovoce z osmdesáti až devadesáti procent zralé. Rozhodně by k tomu mělo dojít ihned po dešti. Bobule totiž vyžadují dostatečně šetrnou péči, aby se nijak neotlačily a nepoškodily. Pakliže chcete ovoce sušit, použijte přirozenou formu vzduchem, či se dá využít i mechanická dehydratace.