Jak dobře zvládnout verbální komunikaci

26.09. 2013 • Rodina 1358x

V době, kdy soudobému světu vládnou média a internet, je pro nás velmi snadné uchylovat se do anonymity komunikace skrze web. Mnoho lidí tak ale postupně ztrácí schopnost domluvit se efektivně tváří v tvář nebo ústně po telefonu. Avšak kdo neumí jednat se svým okolím, odsouvá sám sebe na vedlejší kolej, což je škoda! Mnoho z blokád však zvládneme hravě překonat, pokud si svoje problémy uvědomíme a budeme ochotni na nich pracovat.

  1. Úspěšný člověk potřebuje vládnout také úspěšným a bezchybným projevem. Trénujte si proto doma před zrcadlem každý den alespoň pět minut vlastního verbálního projevu! Je jedno, na jaké téma budete hovořit, třeba si jen naplánujte nastávající den a všechny aktivity, které v něm chcete stihnout. Zaměřte se při mluvení na své slovní zlozvyky, kterými je například časté opakování výplňových slov typu „no“, „jako“, „kdyby“, „že“, „což“ a podobně. Nejinak se zaměřte i na nadužívání ukazovacích zájmen „ten“, „ta“, „tamto“ „tohle“ atd. Projev vám kazí také dlouhé odmlky, nervózní odkašlávání, koulení očima ze strany na stranu, když přemýšlíte a tak dále. Dbejte též na spisovnost jazyka. I když tak běžně jen sotva mluvíte, při oficiálních pohovorech nebo veřejných projevech je nespisovná čeština nevítaným hostem. A nebojte – trénujete-li si doma u zrcadla, nikdo vás u toho nevidí. Tak do toho běžte naplno.
  2. Sledujte, co při mluvení dělají vaše ruce a prsty. Měly by být v pokojném klidu a nepodléhat nervóznímu pohrávání si s tužkami, propiskami, prstýnky, náušnicemi, lemy od oblečení... Tím na sobě dáváte zbytečně znát, že nejste uvolnění. Pokud s potřebou pohrávat si s věcmi máte velký problém, zaměřte se na její odbourání ještě dříve než na projev samotný. Neklid totiž zcela jistě uplatňujete i při rozhovoru s druhým člověkem ve chvíli, kdy mluví on. Tím hrajete na nervy jemu a můžete se mu docela dobře již předem zprotivit. Jestli je pro vás vyhlídka prázdných rukou setrvávajících v úplném klidu nemožnou skutečností, naučte se nějaký předmět pevně svírat. Jím může být například propisovací tužka, nejlépe pak nějaká elegantní, nikoli s reklamním logem!
  3. Ke správnému sdělování svých myšlenek obecenstvu (jedno, zda malému či celé aule posluchačů) je třeba zaměřit se na všechny fáze tohoto procesu. Důležitá je také forma podání - mluvte proto zřetelně, nahlas, srozumitelně. Jasně definujte, oč vlastně běží.
  4. Upravte svůj slovník podle prostředí, ve kterém promlouváte. Formální přednáška nebo přijímací pohovor vyžaduje vybroušenou spisovnou češtinu, lekce cizího jazyka pro mladé studenty naopak teenagerské zabarvení a moderní výrazy. Není nic horšího, když spustíte „business jazykem“ na prodavačku v samoobsluze či naopak – když děkanovi na univerzitě řeknete místo „dobrý den“ například „zdravím!“ nebo „dobrej!“ Vždy musíte dobře analyzovat situaci, ve které mluvíte a náturu obecenstva, ke kterému je řeš adresována.
  5. Vkládejte do svého projevu i potřebné emoce či emocionální prožitek. Není nic horšího než nudný proslov bez výrazu, který dovede uspat, nikoli motivovat nebo získat na svoji stranu. Navíc takto představené emoce podpoří celkový dojem z řeči a přesvědčivost vašeho sdělení. Jste živá osobnost, takže i váš jazyk a projev musí být živý!
  6. Sledujte dobře nejen sebe coby mluvčího, ale také příjemce vašich slov. To, jak se tváří, vám dává dobře poznat, jaká je reakce posluchačstva. Poznáte tak, zda bylo něco řečeno nejasně, je-li potřeba se k něčemu vrátit, zopakovat, dovysvětlit...Buďte vnímaví i k nonverbálním projevům, které dost často vyjádří postoj posluchače lépe než aktuální výraz ve tváři.
  7. Vysledujte s pozorností, jak hovoří váš protějšek. Dle toho můžete dobře usměrnit svá další sdělení, změnit tón konverzace, omezit či naopak protáhnout její trvání a podobně. Pokud váš posluchač vypadá, že ani neví, o čem mluvíte, nehledejte vinu vždy v něm a jeho roztržitosti. Dost často za to můžete sami mdlým proslovem, opakováním se, nevýraznou autoritou, neenergičností vašich slov a tak dále.
  8. Nepouštějte se do vážných rozhovorů a přednášek, necítíte-li se pro ně připraveni. Ať už to je z důvodu, že máte hlad nebo jste z nějakého důvodu podráždění. Počkejte, až se vaše nálada a tělesné rozpoložení dostane opět do normálu. Nemluvil by z vás totiž rozum, ale momentální stav, což by nevedlo k ničemu dobrému.
  9. Den před důležitým proslovem či pohovorem si doma o samotě zkuste mluvní cvičení. Celý proslov si několikrát předříkejte nahlas. Můžete si i sepsat osnovu vyprávění, podle které se budete pomyslně řídit. Před pracovním pohovorem naopak zkuste vypsat seznam otázek, které nejspíše zazní. Poté na ně nahlas a smysluplně opakovaně odpovězte. Musíte mít stále na paměti, že první dojem platí. Tak to prostě je.
  10. Na druhou stranu nezapomínejte, že i osoba, se kterou mluvíte, je pouze a jen člověk. Není a nemá právo být víc než vy. Váš strach z komunikace je usídlen jen ve vaší hlavě a oni jej kdysi měli také. Dobře vědí, jak vám je a snad si stále ještě pamatují, jak bylo jim.
  11. Pamatujte, že v úzkostech z mluvení nejste rozhodně sami. Takových nás je celá spousta a tak vám lidé budou jednak rozumět, jednak předstírat, že oni na tom jsou lépe, ačkoli nebudou...

Zde jste si mohli projít pár základních rad, jak se co nejlépe vypořádat s ústním projevem. Dostat se na pozici vybroušeného řečníka není vůbec snadné a rozhodně jde o běh na dlouhou trať, krůček po krůčku. Na druhou stranu to ale není ani nic nemožného. Někdo má základ řečnění v sobě od narození, někdo si jej musí postupně vybudovat, dobře ale nakonec můžeme mluvit všichni! Pokud nevěříte, vzpomeňte na Gándího, který chtěl být právníkem, aniž by dovedl souvisle mluvit před obecenstvem. A stal se z něho doslova hlas celé Indie!

Líbil se vám článek? Sdílejte ho prosím :-)
Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Rodina'
Tipy na jiné články