14.10. 2013 • 
3971xV poslední době se poměrně často hovoří o registrovaném partnerství. Pokud nemáte přesně přehled, o co se vlastně jedná, pak si přečtěte náš článek a měli byste si otevřít nový obzor. Naopak v případě, že víte, o co se vlastně jedná, jenom nevíte, jakým způsobem se na registrované partnerství připravit, tak i pro vás máme možná několik zajímavých informací. V obou případech se tedy pohodlně usaďte a přečtěte si náš článek.
Jako registrované partnerství se označuje trvalé společenství dvojice osob stejného pohlaví. Partnerství vzniká projevem vůle mezi dvěma osobami totožného pohlaví, který musí být projevem svobodného myšlení a úplného prohlášení obou osob, že vstupují do registrovaného partnerství. Prohlášení se učiní před matrikářem na základě otázky, která je těmto osobám položená. Otázka je, zda spolu osoby chtějí vstoupit do partnerství. Ještě před učiněním prohlášení obě osoby výslovně uvedou, že neznají žádné okolnosti, které by vylučovaly vstup do partnerského svazku. O prohlášení se sepisuje protokol, který podepisují osoby vstupující do partnerství, matrikář a v případě nutnosti třeba i tlumočník, pokud je jeho přítomnost nutná. Partnerství se dále zapíše do knihy registrovaného partnerství.
Do partnerství může vstoupit úplně každý, komu to zákon o partnerství vyloženě nezakazuje. Podmínkou vstupu do partnerství je, aby minimálně jedna z osob vstupujících do partnerství byla státním občanem České republiky. Do partnerství samozřejmě nemohou vstoupit příbuzní v přímé linii a sourozenci. Dále do partnerství nemůže vstoupit osoba mladší osmnácti let, takový člověk, který nemá způsobilost k právním úkonům, nebo už dříve vstoupil do manželství, partnerství nebo podobného svazku osob stejného pohlaví v zahraničí nebo jeho manželství, partnerství, nebo podobný svazek ještě stále trvá. Registrované partnerství vyřizují příslušné matriční úřady. Ve většině případů se jedná o magistráty velkých měst či úřady městských částí. V případě státního občanství České republiky je potřeba prokázat totožnost příslušnému matričnímu úřadu a k tiskopisu připojit rodný list, doklad o státním občanství, výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel o místě trvalého pobytu, výpis z evidence obyvatel o rodinném stavu nebo o partnerství a pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, pokud je člověk rozvedený, či úmrtní list zemřelého manžela nebo partnera. Během existence zákona o registrovaném partnerství se zatím ukazuje, že uzavřené svazky mezi homosexuálními páry dosahují mnohem menší rozvodovosti, než jak tomu je v případě heterosexuálních svazků.
Česká republika pojem registrované partnerství zná z právního pohledu od roku 2006. Přes snahu prezidenta Václava Klause byl zákon schválen v poslanecké sněmovně. Zákon o registrovaném partnerství byl již v dřívější době několikrát navrhován v různých podobách od roku 1990. Na Slovensku dodnes zákon o uzavření registrovaného partnerství není. Obdobné právní instituty existují také v řadě dalších zemí, ale právní úpravy se od sebe častokrát odlišují. V některých zemích se dokonce právní institut svazku osob stejného pohlaví shoduje s institutem manželství. V Evropě se jedná o země jako Nizozemsko, Belgie, Portugalsko, Norsko, Švédsko či Španělsko. Podle současného českého práva trvající registrované partnerství brání tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte.
Po úředním zápisu do knihy registrovaného partnerství se vydává doklad o registrovaném partnerství a změněný stav se partnerům zapisuje také do občanského průkazu. Změna v občanském průkazu je patrná. Místo zápisu "Rodinný stav" na zadní straně občanského průkazu se objeví pouze zápis "Stav", k čemuž bude připsáno "partnerství", případně "zaniklé partnerství". Registrované partnerství může zaniknout úmrtím jednoho z partnerů, nebo na základě soudního rozhodnutí, a to po dohodě, či na žádost jednoho z partnerů. Registrované partnerství s sebou ovšem přináší také řadu práv a hlavně povinností, které se promítají do různých oblastí života. Partneři musí řešit společně věci týkající se jejich společného života, mohou se vzájemně zastupovat v běžných záležitostech a činy jednoho partnera jsou zavázáni oba dva, oba partneři by měli mít podle zákona stejnou životní úroveň a také jsou povinni se k tomu navzájem podporovat.
Také po skončení partnerství může jeden z partnerů za určitých specificky daných okolností vyžadovat výživné. Partnerům nevzniká společné jmění a věci pořízené během partnerství nabývají do individuálního vlastnictví, nebo do podílového vlastnictví rovným dílem. Automaticky nevzniká ani společný nájem nemovitosti a partneři jsou odkázáni na dohodu s pronajímající osobou, nicméně partner má právo užívat byt druhého z partnerů a po úmrtí dojde k přechodu nájmu na pozůstalou osobu. Lékaři mohou informovat partnera o povaze onemocnění a potřebných lékařských úkonech. Pozůstalý partner dědí ze zákona v první dědické skupině stejným dílem společně s dětmi zemřelého a v případě bezdětnosti dědí ve druhé dědické skupině společně s rodiči zemřelého. Dědí nejméně polovinu dědictví a může též uplatňovat právo na ochranu osobnosti zemřelého partnera. Partneři se automaticky chápou jako osoby blízké a to se následně promítne do celé řady různých oblastí. Místo výkonu a povahu zaměstnání partnera musí brát v potaz také úřad práce při vyhledávání zaměstnání.
Oba partneři se pro účely poskytování sociálních dávek považují za společně posuzované osoby. Partnerstvím nelze odůvodnit odebrání dítěte biologickému rodiči. Jednomu z partnerů může být dítě svěřeno do pěstounské péče nebo se může stát jeho poručníkem, nicméně osvojit si ho nemůže. Další zajímavá informace se týká změny příjmení partnerů. Před uzavřením registrovaného partnerství se prohlášení o změně příjmení jednoho z partnerů nedělá, nicméně partnerství je ideální příležitostí, jak si jeden z partnerů může změnit jméno podle toho druhého. Žádost na změnu příjmení podá osoba, která se chystá své příjmení změnit na příjmení partnerovo. Žádost se v takovém případě podává na matričním úřadě, kde je partner, který žádá o změnu příjmení, přihlášený k trvalému pobytu.
Existují také poplatky za uzavření registrovaného partnerství. Pro osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky, se jedná o tři tisíce českých korun. Pokud má alespoň jedna osoba trvalý pobyt na území České republiky, zaplatí se dva tisíce korun. Vydání povolení učinit prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství před jiným matričním úřadem se zpoplatňuje tisícem korun. Za vydání vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství v zahraničí nebo s cizincem se účtuje pět set korun.
