Jak zvládnout agresivního potomka

Někdy se může zdát, že dítě se chová zbytečně agresivně vůči svému okolnímu světu. A většinou nezáleží na tom, jestli se chová potomek hrubě ke svým vlastním hračkám nebo k jiným dětem. Agresivní chování u dítěte prostě není normální a mělo by se s tím něco dělat. Ale jak se problém dá efektivně řešit? To se pokusíme popsat na následujících několika řádcích, aby měli čtenáři představu.

Jak na agresivní dítě?

Jako agrese se dá označit takové chování, jež se projevuje tím, že se v něm vyskytuje snaha někomu záměrně ublížit nebo zničit nějaký předmět. Za agresivní chování se neoznačuje pouze fyzický útok, ale také atak verbální. Podstatné je rozlišování pojmu agresivita a agrese. Agresivita je totiž sklon k útočnému jednání, jež se transformuje do rozličných podob. Jako základní věc se dá označit odhalení příčiny agrese dítěte. Příčin totiž může být mnoho. Všeobecně se dají příčiny rozdělit na vnitřní a vnější. 

K vnitřním příčinám se dá zařadit samotná osobnost agresora, nižší inteligenční kvocient, špatné morální vlastnosti, nedostatek soucitu, postižení centrální nervové soustavy nebo třeba úzkostný stav. Naopak k vnějším příčinám se řadí špatná výchova, vliv kamarádů, návykové látky, vliv počítačového světa nebo sdělovacích prostředků. Důležité je podchytit všechno včas, takže agrese musí být odhalena rychle. Dětský psychika je totiž stále ještě relativně dobře formovatelná a některé zlozvyky se dají snáze vymýtit.  Horší situace je už u pubescenta nebo adolescenta, který už tolik formovatelný není.

Když se vám tedy bude zdát, že dítě reaguje nepřiměřeně a neadekvátně situaci, přespříliš křičí, má problémy s agresivním chováním ve škole či školce nebo se chová nepěkně ke svým věcem, pak je nutné rázně zakročit a určitě neignorovat takové agresivní chování. Je zapotřebí si uvědomit, že výchova potomka je poměrně složitý proces. Je nutné se chovat nekompromisně, ale vždycky je také potřeba se snažit pochopit příčinu potíží dítěte. Hlavně si potomek musí uvědomit, že za pomoci agresivního chování vůbec nic nezíská. Takže jakmile se dítě začne vztekat a bude se snažit něco za každou cenu získat, měli byste se zamyslet nad tím, jestli je rozumné mu to pořídit. 

Během zvládání dětské agrese je důležitá i její míra. Jestliže menší dítě čas od času odhodí hračku a křičí, pak se musí uklidnit, ale určitě nejsou v takovou situaci vhodné tělesné tresty. Když už se dítě chová výrazně destruktivně ke svému okolí, pak se vyplatí poradit se s odborníkem a neujdete asi ani návštěvě psychologické poradny, kde se s vycvičeným pracovníkem pokusíte najít příčinu agrese a seznámíte se s možnostmi, jak tento problém bezpečně a výchovně zvládnout.

Nebezpečí agrese

Agresivita je do jisté míry vrozená a nutná potřeba. Díky ní si člověk prosazuje svoje nároky a požadavky mezi ostatními lidmi. Dítě se učí svojí agresi kontrolovat a vybíjet si jí na neživých věcech. Pro takové případy se hodí třeba fotbalový balón, do kterého se dá kopat. Ale tolerance k určitému druhu agresivního chování u dětí může vést k agresivní chování i v dospělém věku. S projevy agresivity se můžete setkat už v předškolním věku. 

Dítě absolvuje tzv. období vzdoru, kdy se snaží vymezit vůči rodičům a vyzkoušet si, co ještě dovolí. Agresivní jedinci neváhají používat fyzické útoky vůči spolužákům i vůči učitelům. Agresivní chování mezi dětmi má spoustu podob. Může se jednat o vzájemné rvačky, šikanu i kriminální chování. Rodiče by v každém případě měli jít příkladem svým chováním. Je potřeba se zaměřit na prevenci a modely chování, protože přísné tresty nebývají tolik efektivní. Poměrně podstatnou roli v učení modelů agresivního chování hraje rodina, jelikož dítě se ze začátku učí pozorováním, takže sleduje chování, jaké vidí v rodině a poté ho nějakým způsobem prezentuje i dále. 

Rodiče by se z toho důvodu měli snažit neřešit rodinné hádky mimo dítě a když už to jinak nejde, tak alespoň v klidu a bez použití síly. Také se příliš nehodí na potomka za agresivní chování křičet.