Jak se naučit šít na stroji - základní rady a návody

01.10. 2013 • Volný čas 46450x

Tomu, kdo sám aktivně nešije, možná připadá umění šití na stroji jako nenaučitelná věda. Přitom to chce hlavně čas a notnou dávku trpělivosti – a můžete to umět také! Na šití na stroji skutečně nepotřebujete talent, nadání nebo vlohy. Stačí ovládnout základní techniky a mechaniky, pochopit logiku nákresů střihů na látku a za poslední, dát tomu čas. Musíte být hodně odhodlaní nevzdat se a hlavně pak i počítat s tím, že první výtvory nebudou zajisté nikterak světoborné. Tento krátký článek vás stoprocentně šít nenaučí, ale poskytne vám cenné rady, bez kterých byste se jen těžko obešli. Pojďme proto shrnout předpoklady nutné k naučení se šití na stroji do několika stručných bodů.

Jak se naučit na šicím stroji

1) K šití budete potřebovat kromě samotného šicího stroje i příručku k němu. Každý typ a model totiž funguje jinak a mechanismy jsou někdy tak složité, že je nelze intuitivně odtušit či vypozorovat. Leda byste již měli za sebou šití na několika typech strojů a byli schopni odvodit vzájemné analogie.

2) Dále si musíte pořídit dobré nitě, a to raději bavlněné či hedvábné než z jakékoli umělotiny. Mohu-li po svých amatérských zkušenostech se šitím radit, doporučuji nitě od českých výrobců, nikoli ty americké nebo ještě jiné. Zajistěte si k ruce také naostřené nůžky, dostatek špendlíků, krejčovskou křídu, krejčovský metr a coby začátečník se nejspíš neobejdete ani bez stehovací nitě. Tu využijete u pár prvních modelů. Troufám si ale tvrdit, že s pokročilou zkušeností se jí velmi rádi zbavíte a vystačíte si jen se špendlíky, které budou dané kusy látky držet pohromadě také.

3) Nejdříve ze všeho se pak musíte seznámit se svým šicím strojem. Možná, že vám zprvu přijde jako stroj odněkud z vesmíru, ale po nějaké chvíli zajisté shledáte, že je vlastně docela prakticky uspořádaný. Zaměřte se zejména na způsob navlékání horní a spodní nitě a na to, jak se spodní nit navíjí. Bez povšimnutí by neměl zůstat ani regulátor napětí nitě a místo, kde se nastavuje takzvaný zpětný chod užívaný pro zapošívání tkanin. Seznamte se s tím, kde a jak se nastavuje požadovaný typ stehu (máte většinou na výběr několik druhů, jako je rovný, cik-cak, dvojitý…) a jak se nasazuje nová jehla či vyměňuje ta poškozená.

4) Jehel do šicích strojů se vyrábí hned vícero typů, přičemž se liší podle tkaniny, kterou s nimi chceme ušít. Existují proto jehly doporučené pro šití běžných látky, jehly tvrzené pro šití z džínoviny a podobně. Při nákupu jehel v galanterii musíte již předem vědět, který typ do svého stroje potřebujete. Typ se udává pod čísly a písmeny, např. 705H jeans síla 110. Pokud si nebudete vědět rady, zajděte do galanterie i s příručkou od svého stroje a oni by vám měli umět pomoci vybrat ty nejlepší právě pro vás.

5) Pro své první šití zvolte něco úplně nenáročného, například povlak na polštář. Vyzkoušíte si základní principy stroje i nákresu střihu na látku. Oblečení a složitější výtvory k šití (kalhoty, kabáty, saka a podobně) si žádají buď už nějaké zkušenosti z praxe, nebo papírové střihy. Mnoho laických švadlen a švadlenek vychvaluje časopis Burda, v kterém se právě střihy vyskytují. Mají podobu vystřižených jemných papírů, které stačí obkreslit na vámi zvolenou látku pomocí krejčovské křídy. Střihy jsou také zpravidla doprovozeny podrobným návodem, který vás celým procesem šití provede. Dříve bylo možné střihy v podstatě na cokoli zakoupit v galanteriích, dnes jim již téměř odzvonilo. Kdybyste se ale poptali svých tetiček, babiček nebo známých, možná by nějaké ve své domácí sbírce ještě měli. Spojit se ale můžete i se střihy volně dostupnými na internetu, které vám poslouží alespoň coby inspirace, podle které od oka jednotlivé tvary a míry překreslíte i na látku.

6) Postup při šití povlaku je následovný: Rozložte si na stůl zvolenou látku, z které povlak chcete. Volte raději bavlnu. Není to tvrdá a těžce prošitelná látka, jakou je třeba džínovina, samet nebo manšestr, a zároveň není elastická, tahavá a „nedržící tvar“. Krejčovským metrem pečlivě vyměřte, jak velký povlak potřebujete. Nejlépe když si k ruce vezmete už hotový povlak a ten si naměříte. Na látku poté namalujte krejčovskou křídou čtverec, ale pamatujte! Na každé straně mu přidejte alespoň o 2-3 cm více na zapošití. Opomenutí zohlednit množství látky, kterou spotřebuje tolik nutné zapošití, je u začátečníků velmi časté! Čtverec na látku nakreslete dvakrát a poté jej vystřihněte dostatečně ostrými nůžkami (to proto, aby se okraje „nepižlaly“ a byly hezky rovné). Nyní jste se dostali do fáze, kdy je třeba látku řádně zaobroubit. To je také pravidlo – bez zaobroubení nebudou mít vaše výrobky dlouhého trvání, protože budou mít sklon se trhat, párat a celkově ničit. Přeložte tedy jeden z okrajů látky o 0,5 – 1 cm dovnitř (a to na spodní straně látky, to jest tak, že nekoukáte na vzor, který má být vidět ven). Postup ještě jednou zopakujte, a pak po celé délce takto „zarolovaného“ okraje umístěte špendlíky. Udělejte totéž se všemi stranami. Všímejte si, jak moc se vám látka zmenšila a mějte tento poznatek na paměti i při dalším šití. Vezměte si poté do ruky stehovací niť a celou vyšpendlenou trasu prošijte. Stačí k tomu velké a neupravené stehy, stejně půjdou co nevidět zase pryč. Poté, co látku drží stehovací nit, všechny špendlíky vyjměte. Nyní tedy nadchází již ta fáze strojová. Vsuňte jednu stranu látky do stroje, ušijte zhruba 2 centimetry, a poté zapněte zpětný chod. Se zpětným chodem dojeďte zpět opět na začátek, kde jej vypnete. Tím jste šev úspěšně zapošili a již nebude hrozit párání nitě. Poté šijte zase směrem vpřed, a to až do konce strany. Na konci opět zapněte zpětný chod, 2 centimetry se vraťte, nakonec došijte až do konce. Udělejte tentýž proces všude. Následně můžete s klidem vypárat stehovací niť. Pak vás již čeká ta nejpříjemnější část práce, totiž položte oba zapošité díly k sobě. Dejte pozor, abyste tak učinili správně! Venkovní strana musí být přiložena k venkovní straně, takže vy při šití koukáte jen na tu spodní. Oba kusy sešpendlete, poté nastehujte stehovkou, opět vyjměte špendlíky, prošijte strojem (a nezapomeňte zapošít!). Jednu stranu nechte volnou pro knoflíky nebo patentky, které již budete muset našít ručně. A je to! Nic víc v tom není!

7) Ve výše popsaném pracovním postupu jste si mohli všimnout několika elementárních pravidel, které je nutno dodržovat. Je jím například zaobroubování, které se povinně týká všech konců látky, které se mohou třepit. A že se třepit budou, na to vemte jed. Jedinou výjimkou jsou ty části látek, které jsou z výrobny ukončeny pevným okrajem. Bude to ale vždy jen jedna strana, zbytek budete muset zaobroubit – a pro lepší estetický dojem zaobrubte raději i pevný lem. Druhým je zapošívání, které je nutné k tomu, aby se nepárala nit, která má výrobek držet pěkně pohromadě. Třetím je pak používání stehovací nitě a špendlíků, díky kterým se vám nebudou jednotlivé díly posunovat a kazit celkový výtvor. U povlaku na polštář to s tou přesností není žádná věda, ale až budete šít například sako, bude se u něj počítat každý milimetr.

8) Až se naučíte dobře zaobroubovat okraje látky, dost možná se zbavíte i procesu špendlení. Mnoho švadlen (i švadlen – amatérek) později zvládá kraje zaobroubovat pouze ručně, a to těsně před tím, než látku prošije stroj.

9) Další radou začínajícím švadlenám může být i to, že než si pořídíte vlastní šicí stroj, bylo by dobré zkusit se optat několika kamarádů, jaký model mají a jak jsou právě s ním spokojeni. Případně si na jejich stroji práci s látkou nejdříve odzkoušet, než si pořídíte svůj vlastní. Nový stroj je totiž velká investice!

10) Předem se připravte i po psychické stránce. Šití možná vypadá jako klidná zábava na dlouhá odpoledne, ale ve skutečnosti je vysedávání před závalem látky fyzicky i psychicky velmi vyčerpávající činností. Zapojit musíte i intelekt a bystrý rozum, zejména pak ve chvílích, kdy je třeba například vsadit rukávy nebo si z vlastní hlavy vymyslet střih. Perné chvilky na vás budou čekat i v případech, kdy se vám porouchá stroj, zlomí jehla, zašmodrchá nit nebo cokoli dalšího odmítne pracovat tak, jak má. Zachovejte chladnou hlavu a neházejte hned flintu do žita. Každý, kdo již na stroji pár kousků ušil, ví, jaké to je. A vy se to brzy naučíte také...

Závěrem přeji mnoho zdaru při vašich šicích dobrodružstvích!

Líbil se vám článek? Sdílejte ho prosím :-)
Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Volný čas'
Tipy na jiné články