15.10. 2013 • 
6347xMorčata patří mezi ty domácí mazlíčky, kteří přinesou hodně radosti, ale obnáší jen málo péče. Z toho důvodu lze tyto hlodavce doporučit i k chování menším dětem, kterým nebudete muset ani tolik pomáhat. Následující článek má za úkol seznámit vás se základní péčí o tento druh domácích miláčků, který – abyste nenabyli mylného dojmu – přeci jen ale není zcela bez nároků.
Předně si pojďme projít to, zda se k vám morče hodí a je-li to zvířátko stvořené právě pro vás. Co od něj můžete čekat? Je to klidné zvíře vyžadující život v páru / ve více jedincích, v případě chovu morčete-samotáře pak počítejte s tím, že od vás bude potřebovat více péče a mazlení. Čekejte roztomilé zvířátko pískající při každém otevření ledničky, věčně hladové, ale vděčné za cokoli, co dostane. Nečekejte prudce inteligentní tvory, kteří se dokážou naučit nějakým kouskům a trikům, nečekejte, že se naučí chodit s velkou či malou potřebou na jedno místo. Potkan je v této živočišné říši o poznání chytřejší, inteligentnější a „vycvičitelnější“. Morče vám bude dokonalým společníkem ve chvílích smutku, který vydrží i dlouhou dobu sedět pokojně na klíně nebo s vámi ležet pod peřinou. Těšit se můžete i z toto, kdy necháte morče volně proběhnout po pokoji. Ale pozor, je to hlodavec a přirozeností hlodavců je jak jinak než ohlodávání všeho možného i nemožného.
Pro chov morčete budete potřebovat několik věcí, bez kterých se tento tvoreček neobejde. Tak za prvé je to klec nebo skleněné akvárium v dostatečné velikosti. Jedno morče nebude na prostor tak náročné jako pár či celý chov. I tak by ale nemělo mít pouhou komůrku, v které se posadí, položí, maximálně pár kroky přejde ze strany na stranu. Ideální velikostí pro jednoho tvora by se dalo rozumět akvárium nebo klec čítající na délku alespoň 70 centimetrů, za 80 bude morčátko určitě jen rádo. Při více kusech je pak nutné počítat s tím, že příbytek by měl být zase o něco zvětšen. Vřele však doporučuji jako zvolený příbytek klec, jelikož díky ní s vámi bude moci morče dobře komunikovat a interagovat. Mříže klece mu poslouží coby opěrky pro nohy, až bude loudit okurku nebo salát, nebo jako prostředek, díky kterému si obrousí zuby.
Morče nejčastěji chováme na hoblinové podestýlce. Na trhu jsou k dostání i nejrůznější papírové granule (prodávané jako pro kočky), které můžeme také využít, jejich pořizovací cena je již ale vyšší a o tolik účinnější v sání vlhkosti také nejsou. Hobliny v běžném zverimexu pořídíme za 20-35 korun za balení, setkáte-li se někde s vyšší cenou, raději se poohlédněte ještě i jinde. Elegantním a tím nejlevnějším řešením je pak navštívit nějakého truhláře, který bude mít okolo svého pracoviště určitě celé hromady hoblin, jenž by normálně vyhodil. Jenom dejte pozor na to, aby nebyly znečištěny od oleje z motorové pily! Hobliny je nejlepší nesypat na dno klece přímo, ale podložit je novinami. Časopisy lze použít také, avšak není vhodné sypat hobliny na lesklou a tudíž kluzkou plochu. Morčeti by to poté klouzalo pod nohama, jelikož hobliny nikdy na svém místě a v rovnoměrné vrstvě nevydrží. Také dejte pozor na to, abyste na dno nepokládali tiskoviny, z kterých trčí sponky od sešívačky, díky kterým by se mohlo morče poranit. Podestýlku je potřeba pravidelně měnit, většinou tak nejdéle po týdnu. Záleží hlavně na míře vlhkosti podestýlky a na tom, kolik zvířat se na znečišťování klece podílí. Jednomu morčeti lze podestýlku měnit zhruba právě jednou za sedm dní. Klec je vhodné před dalším opatřením nových hoblin vysprchovat sprchou a do sucha vytřít, jednou za čas pak dezinfikovat. Po dezinfikování ale není vhodné zvíře hned opět umístit do klece. Počkejte s tím, až zápach dezinfekce zcela vyvane a do té doby zvíře přechovávejte v náhradní nádobě, například v kotci prodávaném ve zverimexech za účelem transportu zvířat z místa na místo.
Dobrá, klec a podestýlku máme, co dál nesmí chybět? Rozhodně ne domeček! Je jedno, jestli pořídíte kupovaný dřevěný malý příbytek do klece ve zverimexu, nebo jestli použijete starou krabici od bot, do které vyříznete vchod. Každé morče potřebuje krom místa pro pohyb i místo pro nerušený odpočinek, místo, ve kterém se bude cítit bezpečně a kde se rádo na čas schová. I zvíře potřebuje svoji dávku klidu a soukromí.
Z vybavení do klece pak nebyla zmíněna napáječka a miska na krmivo. Úplně malá morčátka ještě z napáječky pít neumí, ale musí se to co nejdříve naučit. Do té dob však do klece pokládejte vedle misky s krmivem i misku s vodou. Už ale zavěšujte i napáječku, aby ji mohlo zvířátko objevovat, zkoumat a trénovat. Možná bude potřeba mu i sem tam strčit mezi zuby ocelovou trubičku, která vodu z napáječky vede, aby si zvyklo, že se to tak dělá.
U klecí zpravidla už při koupi naleznete jesličky, do kterých budete morčeti dávat seno. Pokud jesličky nemáte, žádná tragédie to není a vy můžete suchou trávu dávat do jednoho rohu klece. Morče ji i tak s radostí spořádá.
Ve zverimexech můžete zakoupit i doplňky stravy pro morčata, kterými může být kolečko se solí nebo čtvereček vápníku a dalších složek, které vyživují zuby a slouží k jejich pilování. Pokud to nevíte, morčatům rostou zuby neustále a jejich požadovanou délku si uchovávají právě tím, že hlodají do tvrdých věcí, což pomáhá zuby obrušovat. Sůl morčata zpravidla velmi vítají, u ostatních doplňků uvidíte, jak mlsné nebo nemlsné zvířátko budete mít doma právě vy.
A teď k tomu, co vlastně morčata všechno jedí. V prvé řadě je základem jejich jídelníčku seno, které by měla morčata mít dostupné pokud možno neustále. Je to pro ně něco, jako pro nás třeba chléb nebo pro Asiaty rýže, pokud si mohu dovolit toto přirovnání. Dodá živiny, nepřejí se ho, nevadí ve velkém množství. Morčata mají od přírody do vínku dáno to, že musí mít neustále něco v trávicím traktu. Proto jsou tak žravá a tolik piští, jako by je někdo vraždil (s notnou dávkou nadsázky, samozřejmě!). Musí totiž udržovat svůj trávicí trakt neustále v činnosti, jinak hrozí nenávratné změny na játrech.
Ale na samotném senu si stejně jako my na samotném chlebu zase tolik nepochutnají. Proto by měla kromě sena dostávat morčata i krmné směsi, které se skládají z různých obilovin, granulí a semínek. Záleží, jaký standard pro vaše morče chcete. Základní (avšak dostačující) směsi přijdou na zhruba 30 korun za kilo, speciální směsi s plátky banánu a jinými dobrotami navrch pak mohou stát klidně i korun sedmdesát.
Osobně ale považuji za lepší ušetřit peníze na exotice v krmení a dát je raději na nákup čerstvé zeleniny nebo ovoce, na kterém si morčata velmi pochutnají. Milují okurky, mrkve, jablka, saláty všeho druhu (ledový, hlávkový, čínské zelí...), potěšit je můžete i všemi odřezky vyprodukovanými při zpracovávání zeleniny. Nepohrdnou totiž ani stopkou od jablka, hrušky nebo hroznového vína, pustí se směle do jádřince papriky, pojede jim kedluben samotný i jeho slupka a listy, stejně jako natě mrkví nebo lístky ředkviček. V experimentování s ovocem a zeleninou máte v podstatě volnou ruku, hlavním soudcem je zde pak morče samo. Něco sní a něco již ne. Morče lze ale navyknout třeba i na pomeranč či mandarinku nebo banán včetně banánové slupky. U banánů ale vždy dbejte na to, aby jej morče nedostalo moc velký kus a nedávejte mu ho pravidelně. Banány jsou velmi kalorické a morče by tak mohlo lehce ztloustnout. Naproti tomu okurka nebo meloun je zase skoro samá voda, a proto by morčeti neměly tyto pochutiny na váze nijak ublížit. I u okurky ale platí malé pravidlo, a to to, že by se to s ní nemělo přehánět přespříliš. Tentokrát kvůli tomu, že by tolik přijímané vody mohlo poškodit morčátku ledviny. Říká se to, ale ověřit tuto teorii není tak snadné. Proto prosím berte tuto radu spíše jako doporučení, a bude již jen na vás, zda se jím budete řídit či nikoli.
V létě pak může morče dostávat takřka nekonečný přísun čerstvé trávy, pampelišek i pampeliškového listí, větviček na okusování a podobně. Morče ve svém jídelníčku uvítá i tvrdý chléb, rohlík nebo jiné pečivo, na kterém si obrousí zoubky a možná trochu z pečiva i sní, i když to není jeho hlavním záměrem.
Pokud uvažujete o tom, že byste chtěli více jak jedno morče, pak se doporučuje pořídit k sobě dvě samice. Lépe se snesou a dost možná se i dobře spřátelí. Pokud byste nechali žít pohromadě dva samce, začnou se v období dospívání pošťuchovat a prát. Dospělí samci spolu v jednom výběhu být zpravidla vůbec nemohou, protože by si ublížili – a vyloučená bohužel není ani smrt na následky poranění.
Jestli se právě nyní ptáte, proč jsem nezmínila pár samce spolu se samicí, mělo to své opodstatnění. Pokud si vědomě pořídíte pár, musíte počítat s tím, že se začne velmi rychle množit. Samice může vrhnout až čtyřikrát do roka a pouze jedno mládě se rodí zřídkakdy. Spočítejte si tedy, jak velkou geometrickou řadou se vám bude váš chov rozrůstat, když započtete i nové rodičky a ploditele z generace potomků. Pokud i přesto hodláte chov započít, zjistěte si ve svém okolí, jestli si od vás někdo mladé vezme. Můžete je nabídnout i zverimexu, počítejte ale vždy i s variantou, že budete muset řešit, kam s malými, které nikdo dlouhodobě nechce, zatímco vám rostou takřka před očima. Samici navíc opakovaná březost a několikačetné porody budou velmi vysilovat, a pokud od sebe samici se samcem nebudete na delší dobu oddělovat, mohla by na to v důsledku únavy a vyčerpání i zajít. A to určitě nechcete.
Morče se průměrně dožívá 3-5 let, to je nejčastější údaj, s kterým se setkáte. Mnoho chovatelů se ale shoduje na tom, že vrchní hranice je velmi podhodnocená, a že se toto zvíře s klidem dožije i 8 let, případně celého desetiletí ve velmi ojedinělých případech. V potaz se však musí vzít i nadsazená spodní hranice. Přinesete-li si totiž domů již nemocné mládě, nemusí se bohužel dožít ani půl roku. Při výběru morčátka byste proto měli mít oči na stopkách, pročesat zvolenému zvířeti srst a zjistit, jestli někde nemá lysinky nebo náznak parazitů v kožichu, podívat se na zuby, do očí, které mají být lesklé, bez zahlenění, nejlépe i bez ospalků. Zvířátko musí v kleci zverimexu pobíhat, jíst, pít. Nekupujte „outsidera“, který jen sedí v koutě a nic nedělá. Ač vám ho může přijít líto, to, že se straní zbytku kolektivu, něco značí. Vždy se před nákupem také otažte na pohlaví, pakliže v budoucnosti hodláte svůj malý chov rozšířit o dalšího člena.
Morčata můžete krom zavírání do klece nechat běhat i venku, ale vždy v dobře uzavřené ohrádce, z které nemají šanci uniknout! Morčata možná na první dojem působí jako plaší tvorové, když se však dají do pohybu, nebudete jim ani za mák stačit. Ve své plachosti pak shledají za dobrý jakýkoli úkryt, ať již to bude trubka plná vody, podvozek auta nebo cokoli jiného. Při úprku doslova „o život“ jim o život také může jít, pokud se namane nějaký úkryt, který bude nebezpečný (jáma se střepy a podobně). Proto vždy dobře kontrolujte, zda vám morče nemůže nijak utéci.
Pakliže své miláčky necháváte venku, je dobré natřít jejich srst repelentem vyrobeným právě pro hlodavce. Vyndat klíště morčeti není takový problém, v podstatě je postup stejný jako u člověka, práci máte ale znesnadněnou tím, že si takového parazita přes morčecí srst nemusíte hned všimnout. A ona pak klíšťata umí vyrůst do podob a rozměrů, do kterých si to skutečně nepřejete...
Toto je k základním pravidlům o starání se o morče všechno. Pokud si koupíte chovatelskou příručku, kterých dnešní trh s knihami nabízí nespočet, dozvíte se určitě ještě mnoho dalších, doplňujících informací, včetně návodu na to, jak morčeti například zastřihávat nehty. To se bez obrazové přílohy jen těžce popisuje, proto vás odkazuji na odbornou literaturu. Dozvíte se v ní také o nejběžnějších nemocech těchto hlodavců nebo o březosti a oplodnění morčecích samic. V každém případě pak pamatujte, že morčata jsou krásná, přítulná, klidná a vděčná zvířátka toužící po vaší lásce a ruce vždy hotové k pohlazení. Přeji vám, aby vaše chvíle společné právě s tímto domácím mazlíčkem byly ty nejhezčí hodiny vašeho běžného dne a přeji nejinak i to, aby bylo vaše morče zdravé a těšilo vás co nejdelší dobu!
