Jaké jsou a jak se připravit na svatební zvyky a tradice

08.10. 2013 • Rodina 2187x

Svatba je velkým okamžikem v životech novomanželů i mnoha dalších osob. Mělo by se jednat o výjimečnou událost a spojuje se s ní také celá řada různých tradic a zvyklostí, které se odlišují oblast od oblasti. Podívejme se tedy společně na některé zajímavé svatební zvyky a tradice a pokusme se na ně alespoň trochu připravit. Článek by také mohl sloužit k tomu, aby si budoucí manželé prohlédli možnosti, jak zpestřit svoji svatbu a na některé z uvedených tradic se domluvili, že by ji mohli aplikovat. Začtěte se tedy do dalších řádků a možná zjistíte zajímavé informace.

Svatební tradice a zvyky mají poměrně dlouhou tradici. Některé svatební zvyky dokonce pocházejí ještě z doby před naším letopočtem a vyskytují se ve většině států. Do dnešních dob bylo také mnoho tradic zapomenuto. Svatební zvyky měly pro snoubence mít pozitivní efekt, a proto se na jejich dodržení úzkostlivě dohlíželo. Všechny činy tedy mohly mít negativní i pozitivní dohru. Zvyky mohou i v dnešní době svatbu docela oživit a dodat jí tu pravou atmosféru. O svatebních zvycích si musí rozhodnout každý novomanželský pár sám.  Ke svatebním tradicím se dají zařadit také zásnuby. V dřívějších dobách se požádání o ruku hodně prožívalo a při rodinné oslavě otec nevěsty oznámil šťastnou novinu, načež oba snoubenci obdrželi dary. Nastávající nevěsta měla od snoubence dostat kytici s bílými květy a následovat měly snubní prsteny. V dnešní době jsou zásnuby spíše romantickou chvilkou mezi dvěma lidmi, kteří si vzájemně vyjádří lásku a svoje přání vzájemného manželského svazku. O zasnoubení by nejprve měla být informována rodina snoubenky. Pokud se náhodou zasnoubíte někde na dovolené, pak by se to rodině mělo ohlásit ihned po návratu. Snoubenec by měl donést květiny pro matku snoubenky, ale i pro svou nastávající choť. Jako první by květinu měla samozřejmě obdržet matka snoubenky. Při rozchodu by měla snoubenka vrátit zásnubní prsten, ale tento prsten už se nikdy nesmí objevit při další žádosti o ruku. Zasnoubení by podle tradice mělo trvat půl roku až jeden rok před svatbou.

Ještě před svatebním dnem se mohou vykonat různé tradice a zvyky. Jedním z nich je tradiční loučení se svobodou. V dřívějších dobách probíhalo v domě ženicha a nevěsty, ale v současnosti oba partneři chodí odděleně do svých oblíbených podniků. Většinou se rozlučka se svobodou koná alespoň jeden týden před svatbou. Budoucí manželé si s sebou berou svoje kamarády a nejbližší, s nimiž si užívají rozlučku se svobodou často i do ranních hodin. V dřívějších časech se ženich loučil se svobodou večer před svatbou a každý z jeho kumpánů rámusil, takže se tento zvyk označoval jako "rámusivý večer". Tento zvyk pak měl sloužit k vyhnání zlých duchů. 

Před svatbou by se mělo zajistit, že nevěsta bude mít v den obřadu na sobě něco starého, něco nového, něco půjčeného, něco modrého a stříbrnou minci do střevíčku levého. Jako něco starého se často dávají staré rodinné šperky, které se dědí a jedná se o symbol, že nevěsta za sebou nechává starý život. Něco nového naopak symbolizuje nový začátek, zatímco něco půjčeného má přinést nevěstě štěstí. Jako něco modrého se v drtivé většině případů používá podvazek. Modrá proto, že symbolizuje nevinnost, čistotu a věrnost. Stříbrná mince do střevíčku by měla zajistit budoucí blahobyt páru. 

Další tradice se týkají svatebních šatů. Nevěsty by si měly svoje svatební šaty před budoucím manželem dobře schovat, aby je neviděl. Dříve se totiž věřilo, že pokud ženich uvidí nevěstiny svatební šaty ještě před svatebním dnem, tak se stane velké neštěstí. Nevěsta by si určitě neměla svoje šaty šít, protože podle pověry by manželství nevydrželo dlouho. Svatební šaty by podle tradice neměly být hotové ani příliš brzy před svatbou. Dříve se ráno šaty dokončovaly a ozdobovaly. V současnosti se tato tradice již příliš nedodržuje. Nevěsty si svoje šaty půjčují ve svatebních salónech nebo si je nechávají udělat na zakázku. Součástí nevěstiných šatů bývá i závoj, protože se dříve věřilo, že zlí duchové by mohli proniknout nevěstiným nosem, takže z toho důvodu si nevěsta musela obličej zakrýt závojem. Ten byl zároveň symbolem nevinnosti. Dnes už závoj slouží pouze jako doplněk ke svatebnímu účesu. Podvazek, jak již byl zmíněno, bývá modrý, nebo má aspoň modrou mašličku. Podvazek může být klidně i darovaný či půjčený, čímž se dají obejít dva body ze seznamu pěti najednou. Před svatbou se také sluší vyřešit, jestli budou družičky. Jako družičky by na svatbě měly být ještě svobodné dívky, které doprovázejí nevěstu na obřad. Družičky by na sobě měly mít šaty podobné nevěstiným.

Ve svatební den se také dodržují různé tradice. Snoubenci by společně měli předat rodičům svatební dort a ženich nesmí zapomenout na květiny pro obě maminky. Oba snoubenci dříve měli poděkovat za vychování a poprosit o požehnání ke svatbě. Jestliže požehnání obdrželi, mohli očekávat šťastný průběh manželství. V dřívějších časech musel ženich v den svatby podstoupit jednoduchou zkoušku. Před domem nevěsty byl připravený špalek se sekyrou a láhev vína. Podle toho, čeho se ženich chopil, se ihned poznalo, jestli bude dobrým hospodářem nebo opilcem. Stejně jako ženich, i nevěsta musela vykonat zkoušku, která se konala v domě ženicha. Jakmile vkročila do domu, kde bylo rozsypané smetí, musela se chopit připraveného koštěte a smetí zamést, aby tím dokázala, že bude kvalitní hospodyní. Svatebčané mají na klopě připevněné svatební vývazky, které mohou obsahovat myrtu. Tento zvyk se dodržuje hojně i v dnešní době. Svobodní kamarádi mohou snoubencům zablokovat cestu na místo obřadu za pomoci různých nástrah a odstranit je mohou jenom v případě, že jim ženich zaplatí za nevěstu výkupné. Často se také dělal velký hluk při cestě na obřad. Ten měl původně vylákat zlé duchy za určitou hranici. V současnosti se dělá rámus při přijíždění autem, kdy se hojně troubí. Družičky mohou při cestě k oltáři rozhazovat drobné okvětní lístky, jejichž vůně by měla k snoubencům přilákat bohyni plodnosti.

Při samotném obřadu se dodržuje tradice výměny prstenů, což od dávných dob symbolizuje volbu partnera. Pokud při obřadu hoří svíčka, pak se na ní podívejte a mohlo by to podle pověstí leccos napovědět o manželství. Klidný plamen znamená klidný život, zatímco mihotavý plamen znamená bouřlivější vztah. Po skončení obřadu se utvoří svatební špalír, tedy uličku, kterou novomanželé musí projít. Dříve se jim v průchodu rodina a přátelé snažili nenásilnou cestou zabránit. Tento svatební zvyk měl symbolizovat překonávání problémů v manželství. Ženich se po obřadu také může setkat s tím, že kamarádi mu napnou před východem z obřadního místa provaz různě ozdobený předměty, a novomanželé mohou pokračovat v cestě pouze pokud se ženich vyplatí. Mělo by to symbolizovat vykoupení z mladických hříchů. Při tradičních svatbách jste se jistě setkali s házením rýže při východu z obřadu, které se poměrně často dodržuje. Rýže symbolizuje plodnost a bohatství. S moderní dobou přišly také bublifuky, které nahrazují rýži. Po obřadu ženich dostane na krk chomout, jenž symbolizuje jeho svázání manželstvím. A pro doplnění situace ještě dostane nevěsta do ruky bič, aby bylo zřejmé, kdo bude v rodině vládnout. Stejně tak se mohou ženichovi kamarádi rozhodnout, že mu ke kotníku připevní vězeňskou kouli, která je připevněná visacím zámkem. Nevěsta dostane do ruky rukavici a pilu na železo, aby svého milého osvobodila od jeho mladických hříchů, které má koule symbolizovat.

I na hostině se dají najít různé zajímavé tradice a zvyky. Jedním z těchto zvyků je i rozbíjení talíře před vstupem na hostinu. V tomto zvyku se skrývají rovnou tři pověry. Střepy z rozbitého talíře přinášejí štěstí, díky společnému úklidu novomanželé ukazují vůli k spolupráci a hlukem rozbití se odhánějí zlé síly. Rozbíjený talíř ovšem nesmí být vyrobený ze skla. V dřívějších dobách byla nevěsta přijímaná do rodiny poté, co spolu s novou rodinou snědla chléb a sůl v domě, kde se pořádala hostina. Tento zvyk se už dnes většinou nedodržuje. Ke svatebním zvykům patří také pečení svatebních koláčků a cukroví. Sama nevěsta by určitě neměla péct koláčky, protože podle pověry by měla v manželství nouzi a děti by byly uplakané. Na svatební hostině se provádí slavností přípitek, který by měl provést otec nevěsty, nebo některý z přítomných svědků. Jakmile oddaná dvojice usedne k slavností tabuli, personál je sváže kolem krku velkým bílým ubrusem, pár dostane jednu lžíci na polévku ze společného talíře a vzájemně se krmí. To má představovat spolupráci manželů v dalším životě i rovnost mezi nimi. Tento svatební zvyk je i do dnešních časů poměrně hodně rozšířený. Další velice starou svatební tradicí je také rozkrojení svatebního dortu. Novomanželé by ho měli společně rozkrojit a rozdat. První kousek dortu by měl podat ženich nevěstě, druhý by měla nevěsta podat ženichovi, další by měla nevěsta dát matce ženicha, poté svojí matce, otci ženicha a svému otci. Poté svědkům a všem přítomným svatebním hostům. Nikdo ze svatebčanů by neměl ochutnání svatebního dortu odmítnout, protože jinak hrozí, že tento čin přinese novomanželům smůlu. Během svatebního veselí se zpravidla tančí. První tanec na svatební hostině by měl být věnován výhradně novomanželům. V průběhu svatební hostiny se velice často uspořádá únos nevěsty, kdy přátelé ženichovi ukradnou nevěstu do jedné z místních hospod, kde se pije na účet ženicha do té doby, než si ženich nevěstu najde a vyplatí. Dalším oblíbeným svatebním zvykem je házení kyticí. Tato tradice má svou oblibu hlavně u nezadaných dívek, protože ta, která kytici chytí by se podle pověry měla do roka vdát. Svatební kytice však nesmí upadnout, protože to by přineslo smůlu. Svatební zvyky a tradice vnáší do obřadu poměrně zajímavou atmosféru a dobrou náladu, takže by se neměly vynechávat, nicméně konečné rozhodnutí závisí pouze na vdávajícím se páru.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho prosím :-)
Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Rodina'
Tipy na jiné články