Jak správně vyrobit kompost

14.10. 2013 • Bydlení 4053x

Již jsou asi pryč doby minulé, kdy většina lidí dokázala vyrobit kompost. V dnešní době už se tato znalost stala málo využívanou, protože lidé netráví tolik času na místech, kde se výhody kompostu hodí. Pokud se tedy chystáte vyrobit si kompost a nevíte vůbec, jak na to, pak neváhejte a přečtěte si náš článek, protože se v něm dozvíte řadu zajímavých a užitečných informací o výrobě kompostu. Proč si kompost nevyrobit, když díky němu můžete mít vhodný způsob, který vytvoří ekologické hnojivo pro potřeby zahrady. Díky kompostování se může využít nepotřebný kuchyňský odpad, zbavíte se nepříjemného zápachu z odpadkového koše a dočkáte se hlavně lepších výsledků při pokusech o zahradničení. Navíc založení kompostu není vůbec přehnaně složitou záležitostí, nicméně i přesto se pár tipů bude hodit.

Domácnost si z bioodpadů může vyrobit kvalitní kompost, stačí se držet několika zásad. A právě využívání kuchyňských zbytků se jeví jako jeden z největších kladů kompostu, protože díky kompostu můžete zužitkovat klidně i dvě třetiny toho, co byste jinak vyhodili do popelnice. Tím se zmenší množství vyhazovaných odpadků a ještě se vyrobí kvalitní hnojivo bez nutnosti používání chemických přípravků. Někomu sice může počáteční finanční i časová investice do založení kompostu připadat zbytečná, nicméně tato investice se brzy vrátí v podobě zdravých a rychle rostoucích rostlin, velkého a chutného ovoce, stejně jako kvalitní zeleniny. 

Kompostem se rostlinám dodají kýžené živiny a také se zvýší úrodnost půdy. Jestliže chcete vylepšit podmínky růstu rostliny v květináči, můžete jednoduše smíchat kompost a půdu v poměru 1:1, zatímco ovocné a okrasné stromy ocení mnohem větší množství kompostu. Tím se totiž zlepší kyprost půdy a dřeviny díky tomu lépe přijmou živiny a vodu. I zašlý trávník ožije díky kompostu. Stačí ho mulčovat právě za pomoci kompostu. Když se rozhodí kompost na jaře a v létě, tráva se tím provzdušní, v půdě zůstane dostatečná vlhkost a omezí se tím růst plevele. Jestliže teprve trávník chcete založit, pak položte jeden až dva centimetry kompostu a lehce zkypřete.

O tvorbě kompostu rozhoduje též vhodně zvolené místo. Kompostu vyhovuje polostín, takže se vyplatí ho umístit někam, kde mu bude částečně stínit listnatý strom nebo vzrostlejší keř. Prudké slunce není pro kompost dobré, protože by ho mohlo vysušovat a naopak při vystavení dešti by kompost přicházel o tolik cenné živiny. Jako potíž se u kompostu jeví, že nemá vůbec příjemný vzhled ani zápach, což vzniká při problémech s jeho udržováním. Z toho důvodu by se kompost měl umístit někam do ústranní zahrady. Člověk by si měl nechat dobrý přístup k místu, kde se nově vzniklý kompost bude nacházet, aby se k němu dalo dostat a odvážet následně kompost třeba za pomoci kolečka. 

Asi nejčastěji se do kompostéru budou házet zbytky z kuchyně, takže by proto neměl být od kuchyně úplně daleko. Dnes už se příliš nenosí kompostování bez ohradníku. Hromada kompostu bez plotu nepůsobí vůbec estetickým dojmem a navíc má i funkční nedostatky, protože zpomaluje proces kompostování. A zde vyplynula otázka, jakým způsobem vybrat ten pravý kompostér. Nezáleží ani tolik na jeho tvaru jako spíše na třech zásadních faktorech. Těmi jsou vzduch, vlhkost a teplo. S ohledem na tyto faktory by se měl volit kompostér s otvory na všech stranách, protože vzduch se musí dostat i do středu celé hromady. Otvory by samozřejmě neměly být přehnaně velké, aby z nich případně vzniklá zemina nevypadávala. Velikost záleží na tom, jak velký prostor máte k dispozici. Kompostér by určitě neměl být menší než jeden metr čtvereční, protože to by narušovalo průběh horkého rozkladu. Kompostéry mohou být vyrobeny z různého materiálu. Drátěné pletivo na výrobu kompostéru by se mělo vyložit lepenkou či netkanou textilií. Vhodné pletivo má oka zhruba tři centimetry velká a plot nepůsobí nápadně. Jako největší výhoda drátěného pletiva se dá označit jeho cenová nenáročnost. 

Dřevěný kompostér vypadá relativně přirozeně a vyrobit si ho může každý, kdo má přístup ke dřevu. Zde se ovšem musí počítat s tím, že dřevěný kompostér nevydrží na věčné časy, jelikož na něj působí organismy a také vlhkost. Z toho důvodu by se měl vyložit fólií nebo ho natřít ochrannými prostředky na dřevo, díky čemuž se o něco prodlouží trvanlivost dřeva. Pro uzavřené kompostování se nejčastěji využívá plastový kompostér. Ten zabere poměrně málo místa a kompostovat může člověk klidně i v panelovém domě na balkóně. Plastový kompostér se dá jednoduše pořídit v zahradnických potřebách.

Dobré založení kompostu je základem pro jeho následnou správnou tvorbu. Dají se rozlišovat dvě skupiny odpadu - zelený a hnědý. V hnědém se nachází bohatý zdroj uhlíku a v zeleném zase najdete hodně dusíku. Zelený odpad se vyznačuje měkkostí a vlhkostí, dá se k němu zařadit tráva, ovoce, kávový lógr, hnůj, močůvka a zbytky zeleniny či čaje. Hnědý odpad je naopak tvrdý a suchý a spadá do něj papír, sláma, skořápky od vajec, piliny, třísky, kůra, ořechové skořápky či větvičky stromů. Při zakládání nového kompostu by se mělo začít se zhruba patnácticentimetrovou vrstvou hnědého odpadu, na ní by se měla přidat vrstva listí, zbytků zeleniny a ovoce. Vrstvy hnědého a zeleného odpadu se musí střídat pro správné fungování kompostu. Důležitý je ovšem i poměr mezi zeleným a hnědým odpadem. Obecně se dá říct, že na dva až tři díly hnědého odpadu připadá jeden díl odpadu zeleného. Čerstvě pokosená tráva by se určitě neměla bez myšlenky házet do kompostéru, ale měly by se z ní připravit tenké vrstvy, které se proloží třeba suchým listím či větvičkami. Hrubé části by raději měly být nadrceny, protože se tím urychlí samotný proces kompostování a nebude nutné tak dlouho čekat na čerstvý kompost. A co by se za žádných okolností v kompostu nemělo vyskytnout? Určitě kompost není vhodné místo pro kosti, zbytky masa, pecky, slupky z tropického ovoce, časopisy, pleny, psí, kočičí a lidské výkaly, rostliny napadené chorobami, větve z tújí, popel z uhlí, barvy, ředidla, plasty nebo sklo.

Kompost se musí udržovat dostatečně vlhký, takže by se měl občas zalít. Zanedbávat by se neměla ani jeho kyprost se vzdušností, tudíž by se měl alespoň jedenkrát měsíčně promíchat. Dbát se musí také na dostatečnou pestrost ve složení kompostu. Jestliže bude proces tlení úspěšný, dostaví se výsledek za osm až deset týdnů. Výsledkem by měl být kompost vonící po lesní půdě. Přes zimní období samozřejmě proces nepokračuje a pozastavuje se, takže je vhodné kompost něčím překrýt. Ale ani v případě, že zahradu nemáte, nemusíte truchlit, že vám nebude kompost k ničemu, protože se dá pořídit i uzavřený kompostér ve vhodných rozměrech, který se dá využívat převážně k likvidaci kuchyňských zbytků. Při jeho vytváření se ovšem nesmí zapomenout na dostatečný přísun hnědého odpadu, protože bez něj to prostě nepůjde. Všeobecně můžete narazit na několik obtíží s kompostem. Pokud neprobíhá rozklad, je kompost příliš vysušený a musí se zalít vodou a dostat do něj potřebné množství dusíku ze zbytků ovoce a zeleniny či z posekané trávy. Jestliže probíhá kompostování v příliš pomalém tempu, měla by se přidat půda nebo už hotový kompost. Použít se dají také různé příměsi, které aktivizují tlení. Těmi může být třeba speciální urychlovač kompostů nebo obyčejná močůvka. Musíte též zkontrolovat, jestli má kompost dostatečný přísun materiálu s obsahem dusíku. Zapáchá-li kompost příliš, pak je na vině špatně složení, nebo nedostatečný přísun vzduchu. Tím pádem by se mělo zjistit, jestli je kompost dostatečně provzdušněn. Jestliže nemáte vhodný kompostér či pravidelně nepromícháváte obsah, můžete očekávat, že obsah bude hnít. V případě, že je vzduchu dostatek, přidejte raději hnědý odpadní materiál, čímž se dodává uhlík. Může se také stát, že váš kompost začne lákat živočichy z okolí. V takovém případě se vyplatí použít uzavřený kompostér. Malé mušky kompostu neuškodí. Jak se z výše uvedeného jeví, založení vlastního kompostu není žádná věda a jistě to zvládne každý šikovný člověk, který by rád zužitkoval přírodní odpady z vlastní kuchyně.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho prosím :-)
Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Bydlení'
Tipy na jiné články