Jak pěstovat kaktusy

Kaktusy svojí jednoduchou krásou lákají asi mnoho z nás, jenže ne každý má s jejich pěstováním dobrou zkušenost. A přitom se jedná o velmi nenáročné rostliny, které si vystačí opravdu s málem. Základní poučku, že kaktus se nesmí zalévat stejně jako jiné pokojové květiny, známe asi všichni. Pro úspěšné pěstování těchto původně pouštních rostlin je ale třeba znát ještě další věci. Pojďme se tedy společně podívat na základní poučky, které z nás úspěšné pěstitele mohou udělat, pokud se jimi budeme řídit.

Tak za prvé, co lahodí každým rostlinkám – používejte měkkou nebo alespoň několik dní odstátou vodu. Tvrdá voda škodí. Stejně tak je k zalévání potřeba voda studená, nikoli vlažná či dokonce horká!

Kaktusy musíme umístit na ta nejsvětlejší místa bytu, kde je necháme po většinu roku. Je to totiž logické – na poušti jsou také většinu doby vystaveny intenzivní sluneční záři.

Postup při péči o kaktusy je velmi spjatý s aktuálním ročním obdobím, protože každé z nich vyžaduje něco jiného. Tak například na jaře lze kaktusy vystavené na slunci zalévat i jednou až dvakrát týdně, vždy ale jen tehdy, pokud vidíte, že jejich substrát je již dokonale vyschlý. Množství vody je ale u kaktusů omezeno! Vyvarujte se zalévání v takové míře, v jaké jste zvyklí u květináčů s běžnými rostlinami. Voda nesmí v hlíně stát a ani nesmí protékat spodem. Pokud se tak stalo, kaktus jste zbytečně přelili. Při pravidelném přelévání se může stát i to, že vám rostlina uhnije.

V létě je vhodné kaktusy zalévat až tehdy, kdy je substrát velmi suchý, beze stopy vláhy. Doporučuje se, abyste v době největších letních veder kaktusy po dobu dvou týdnů nezalévali vůbec. Také když jedete i na delší dovolenou, nemusíte se o stav kaktusů mnoho obávat. Vydrží skutečně hodně. Pouze pokud odjíždíme od skutečně malých rostlinek, je vhodné je trochu přistínit. I bez toho by však měly normálně přežít až do vašeho opětovného příjezdu.

Podzim je tím ročním obdobím, kdy je již potřeba dodávání vody pomalu omezovat. Snižujte dávku vody i intenzitu jejího přísunu. Poté, co přijdou první mrazíky, již kaktusy nezalévejte vůbec.

Speciální péči vyžadují tyto pouštní rostliny hlavně v zimě. To je čas, kdy kaktusy přirozeně nerostou, ani se nechystají ke květům. Teplota, ve které je potřeba je nyní udržovat, je něco mezi 8-12 stupni Celsia. S tím, že by teplota neměla klesnout pod 6 stupňů a vystoupat nad 16. Zároveň však tak, aby stále měly mít přístup ke světlu. V domácích podmínkách je něco takového dost možná zhola nemožné, proto si tím hlavu tolik nelámejte. Umístěte květináče s kaktusy třeba na chodbu nebo do chodbičky u vstupních dveří. Nedávejte je v žádném případě do kuchyně, která se vlivem vaření na sporáku nebo pečení v troubě i několikrát denně hodně vyhřeje. Známé jsou ale i případy, kdy pěstitel uskladní na celou zimu své kaktusy do tmavého sklepa a ony nejen, že nezajdou, ale ještě se jim daří. Pokud máte tedy svých „exponátů“ povícero, můžete o své první zimní sezóně zkusit nějaké kousky ponechat na chodbě a nějaké zavřít přímo do tmy. Je to však jen na vaše nebezpečí, doporučit globálně to raději nejde.

Všeobecně platí pravidlo, že nemáme-li jak uskladnit rostlinky do chladu, musíme dbát o větší přísun světla. Čím teplejší místo, tím více světla vyžadují. A pokud jsou v těchto podmínkách, je dobré je při vysokých teplotách interiéru i sem tam zalévat. Počítejte však s tím, že kaktusům naráz teplo, tmavo a zalévání lahodit nebude a nejspíš nepokvetou. Dost možná u nich dojde k různým růstovým defektům a místo do květu porostou do výšky, do špičky. Proto je tak nutné snažit se nasimulovat to nejvhodnější a nejoptimálnější prostředí, jímž je chlad, světlo a sucho (tedy nezalévání).

Po zimě je samozřejmostí vyndání kaktusů na sluneční záři a do tepla. S tím, že v prvních slunečných dnech neuškodí, když je zastíníte. Lépe si tak zvyknou na ostré sluneční světlo. Jak se o kaktusy starat na jaře je vypsáno již výše.

Jistě jste si všimli, že u kaktusů se jako živná půda nepoužívá obyčejná zemina, ale speciální substrát. Ten lze zakoupit již hotový (za větší peníz), nebo jej namíchat přímo u sebe doma. Receptů na ten pravý je hned několik, pro příklad postačí ten následující. Základem je zemina vzniklá kompostováním listí, trávy a případně i jehličím. Další složkou je antuka o průměru zrn do 4 milimetrů, která je dobře propraná, a tudíž v sobě již nenese jemný antukový prach. Posledním komponentem je říční písek, který také prošel propráním vodou. Nejčastějším poměrem pro mísení je 1:1:1. U náročnějších rostlin s choulostivými kořeny se doporučuje omezit kompostovanou zeminu.

Co se týče přesazování kaktusů, je možné tento úkon provádět v kterékoli roční období. Po přesazení rostlinky je ale vhodné zajistit skutečně světlé a teplé místo, aby se kaktus lépe vypořádal s drobnými poraněními na kořenech. K těm totiž dojde, i když si to ani nepřejete. Jiným případem je fakt, kdy jsou kořeny přespříliš dlouhé a potřebují zastřihnout. Učiňte tak rychlým tahem pomocí ostrého nože nebo za pomoci nůžek. Po tomto postupu je dokonce vhodné i nechat kaktus několik dní úplně nezasazený, aby díky světlu a teplu dostal dostatečně dlouhou potřebnou dobu na zahojení ran a na zaschnutí kořenů.

Důležité je, abyste kaktus po přesazení týden až 10 dní vůbec nezalévali. Stejně tak jim bude prospěšné, pokud je ještě zhruba měsíc od zasazení do nového substrátu budete stínit před přímými slunečními paprsky. Poté je však již kaktus zcela připraven na běžné nakládání.

Toto jsou základní poučky pro úspěšné pěstování kaktusů. Radů a tipů seženete u specializovaných pěstitelů ještě mnoho. Doporučí vám například speciální hnojiva pro pěstební substráty, které amatérský milovník kaktusů nutně nepotřebuje.

Přeji vám tedy mnoho zdaru a spoustu hezkých květů u vzrostlých kaktusů!