Jak se stát dobrým řidičem

16.10. 2013 • Různé 3287x

Možná se spousta z vás stále ještě potýká s tím, jak být dobrým řidičem či řidičkou, ačkoli již máte autoškolu celá léta za sebou. Řízení není snadná věc, ze začátku rozhodně pro nikoho. Mnoho lidí si pak tento postup rychle a dobře zautomatizuje a již jim nehrozí, že by něco nezvládali. Druhá polovina řidičů však možná dennodenně za volantem řeší nějaké problémy, kvůli kterým sami sebe nemohou považovat za zdatné a zkušené šoféry. Pokud patříte k těm druhým jmenovaným, článek je tu právě pro vás. Nečekejte, že se po jeho pročtení jako zázrakem stanete řidiči rovnou náklaďáku nebo autobusu, následující řádky budou sloužit zejména k tomu, abyste pochopili, na co si dávat pozor a co je elementárními předpoklady k tomu, že z vás bude řidič bezpečný zdraví svému i zdraví ostatních účastníků silničního provozu.

  1. V prvé řadě pamatujte, že auto je skutečně zbraň. Není to pouhá připomínka otřepané fráze, kterou slýcháte odevšad. Je to hluboké moudro a každý, kdo usedá za volant, by jej měl mít na paměti. I zcela morálně čistý člověk, který by nikdy nepáchal zločin a nikdy ani druhého neokradl, se může z vteřiny na vteřinu stát nechtěně vrahem jednoho či více lidí včetně dětí. Je to síla. Je síla si něco takového přečíst hned v prvních řádcích článku, který z vás zázračné řidiče má spíše udělat, než vás od řízení odradit. Ale pokud si nebudete vědomi toho, jak mocnou zbraň v ruce v podobě volantu a pedálu máte, řídit byste neměli. Jsou tací, kteří svůj strach z podobného scénáře překonat neumí – a dle mého názoru by jej takový člověk ani chtít překonávat neměl. Pokud si nebudete pořádně věřit, jednoho dne se může nějaká havárie skutečně udát.
  2. Na druhou stranu je zde třeba varovat ty, kteří jsou až příliš sebejistí. To, že zvládáte vysokou rychlost ve svém autě vy, ještě neznamená, že vás budou umět zvládnout ostatní účastníci provozu. A vy už budete na hony daleko, než zjistíte, že jste zavinili dopravní nehodu kvůli tomu, že se vás někdo například na dálnici lekl, protože vás přes samou rychlost vůbec neviděl. A nejedná se jen o příklad vysoké rychlosti. Pokud jste vy profíci (nebo si to o sobě z jakéhokoli důvodu myslíte), nepředpokládejte to samé o ostatních řidičích motorových vozidel.
  3. Pokud je to teprve nedávno, kdy jste si z městského úřadu s pocitem nevyslovitelného štěstí odnesli řidičský průkaz, nepřestávejte řídit s pokorou a s přesvědčením, že jste teprve začátečník. Je omylem si myslet, že nejvíc chyb napáchá ten, kdo na vozovku vyjel zatím jen párkrát. Ano, dělá chyby, jede pomalu, nemá vycvičené rychlé reflexy, ale díky tomu, že to o sobě dobře ví, jezdí opatrně – a někdy až moc. Daleko kritičtějším obdobím je však to, kdy už se začátečník začíná zbavovat prvotního strachu, a protože už párkrát odjel celou trať úplně bez chyby, začíná nabývat nezdravého sebevědomí a pocitu, že už řídit umí. Toto přesvědčení ale vychází zejména z jeho hlavy a nemá k tomu ještě potřebné zkušenosti. Stane se proto pak velmi snadno, že si falešně věří i tehdy, kdy by měl jet opatrněji.
  4. Pravidlem úspěchu je pak pravidelné řízení. Ať si to myslíte nebo ne, jednou se ze sezení za volantem i pro vás stane rutina. Požaduje to ale pravidelné testování vašich schopností, ne jeden výlet za měsíc či dva někam za město.
  5. Pokud jste svůj řidičský průkaz dostali již dávno, avšak do auta jste od té doby nesedli, máte dobrou možnost zařídit si v autoškole kondiční jízdy, které již nejsou podmíněné závěrečnou zkouškou. Jsou přesně pro vás, stejně jako pro ty, kterým běžná délka kurzu ke složení závěrečných zkoušek jednoduše nestačila.
  6. Pokud nejste zrovna technický typ, nechte si od někoho, kdo tomu dobře rozumí, pořádně vysvětlit, jak auto funguje. Lidé, kteří technice ani trochu nerozumí, se naučí pouze základní skutečnosti typu „brzda brzdí“, „spojkou řadím“, „zpátečkou couvám“ a podobně. Pro umění zachovat se správně v nenadálých situacích je ale nutné i chápat, co se v autě právě děje. Co se děje, když řadíme, proč je tak nutné podřazovat, když pomalu vjíždíme do křižovatky a tak dále. Jedině tak předejdeme nešťastným situacím, kdy nám motor například chcípne veprostřed křižovatky, protože to na trojku či čtyřku prostě neutáhl. Mít auto připravené se správnou rychlostí je také nutné v těch případech, kdy se potřebujeme rychle rozjet, abychom nepřekáželi protijedoucím autům.
  7. Elementárním předpokladem pro to, aby z vás byli dobří řidiči, je samozřejmě znalost dopravních předpisů a všech značek. Skutečně všech! Nikdy nevíte, v jak riskantní události se jednou setkáte se značkou, kterou si již dávno nepamatujete z důvodu, že jste ji už léta nikde nepotkali...Pokud u některých váháte, osvěžte si je ještě před vyjetím. Stejné to je i s dopravními předpisy. Vyhnete se tak možné pokutě za nesprávné parkování a dalším nepříjemnostem. Zejména velký pozor dejte na značky, které vás informuje o podobě křižovatky. Je nutné mít zautomatizované, kdo má kdy přednost. Neměli byste se dostat do situace, kdy dojedete ke křižovatce, aniž byste věděli, zda smíte nerušeně pokračovat, nebo zda jste na vedlejší.
  8. Pokud jste řidiči váhaví a nejistí, je lepší, pokud budete s sebou na cesty brát spolujezdce, který vám bude schopen v momentálních krizových situacích poradit. Neměli byste si ale na to zvyknout natolik, že si už nebudete umět jízdu o samotě ani představit. Dobrým odvykacím mezidobím je například situace, kdy sice necháte vedle sebe svého rádce sedět, záměrně jej ale zaměstnáte hledáním v mapě, vyřizováním telefonátů a podobně. Nebo mu rovnou řekněte, ať vám do řízení pokud možno vůbec nemluví, že se potřebujete učit být samostatní. Jednou totiž řízení o samotě zákonitě přijde a čím dříve na to budete připraveni, tím lépe.
  9. Jezdíte-li do míst, která neznáte tak dobře jako své město, pořiďte si GPS navigaci. Pomůže vám rychle se orientovat a nebudete tolik rozptýleni koukáním na cedule hlásající, kam můžete odbočit. GPS vám to sama řekne, a to ještě s předstihem, tedy dříve, než byste název zvolené destinace na informační tabuli uviděli. Díky GPS také nebudete odsouzeni na pomoc tištěné mapy, v níž hledání vyžaduje plnou koncentraci (a tedy zastavení vozidla).
  10. Zásadně v autě netelefonujte. Jednak je to nebezpečné, jelikož ztrácíte pozornost vůči dění v autě a na vozovce a jednak tím hrubě porušujete zákon. Hovor není důležitější než život váš nebo život těch, kdož by vaše telefonování mohli odskákat. Stejně tak byste v autě neměli kouřit, jíst, pít. Zákon takové činnosti za volantem osobního automobilu sice nezakazuje, ale jakýkoli úkon, který odvádí pozornost od vozovky před vámi, je přímo ohrožující! Ne všechny dopravní nehody se totiž dějí kvůli tomu, že vy jste v autě něco nezvládli. Kolikrát někdo špatně předjíždí nebo vjede jinam, než má, a vy proto musíte být plně koncentrovaní na vše, co se děje kolem vás i ze strany všech ostatních řidičů.
  11. Nesedejte za volant, jste-li jakýmkoli způsobem podrážděni. Pokud jste se právě s někým pohádali, jste nervózní z budoucích událostí (schůzka se zaměstnavatelem, zkouška na vysoké škole aj.), máte-li hlad, žízeň, jste-li unavení. To vše otupí vaši pozornost a nasměruje ji směrem do vás a vašeho nitra, spíše než ven na vozovku. O tom, že za volant nesmíte po požití alkoholu nebo při stále přítomné hladině zbytkového alkoholu, není ani třeba rozprávět. Kdo tak učiní, sám si, takříkajíc „kope hrob“.
  12. Volte dobře toho, koho povezete. Pokud je to člověk, kterého neznáte moc dobře, nebo z kterého jste z nějakého důvodu nervózní, raději jej za pasažéra nepřijímejte. Pokud se jedná o osobu blízkou, které ve všem věříte, ale jedná se o velmi upovídaného jedince, předem ho poproste, abyste si popovídali až po dojetí do cíle. Na vaší zodpovědnosti zase je, abyste seznámili případného pasažéra s úrovní vašich řidičských dovedností, aby zkrátka a jednoduše věděl, komu se dává všanc.
  13. Při prvním posazení do auta (pakliže není jen vaše a jiný řidič jej nevyužívá), upravte vzdálenost sedačky od pedálů tak, abyste na ně bez problémů dosáhli. Pokaždé, bez ohledu na to, kdy jste naposled řídili, zkontrolujte polohu zrcátek. Pokud jste totiž nechali auto zaparkované na veřejně přístupném parkovišti, není nemožné, že se vám o auto někdo opřel nebo na zrcátka omylem zatlačil taškou plnou nákupu.
  14. Berte v potaz roční dobu a obutí pneumatik. Pokud si nevyměníte zimní gumy za letní a naopak, zbytečně riskujete.
  15. Důležitost předvídat jste také slyšeli již několikrát za dob autoškoly, ale ono na tom něco skutečně je! A ne zrovna málo. To, že například víte, že máte přednost, ještě neznamená, že nemáte zkontrolovat, zda vám ji někdo jiný opravdu dává. To, že vidíte dítě na chodníku ještě nemusí notně znamenat, že za pár sekund již nebude ve vozovce. Vždy, když jsou kolem děti, jeďte opatrně a počítejte s tím, že když ne nikdo jiný, tak děti stoprocentně umí dělat nepředvídatelné věci! Však to určitě znáte, jste-li sami rodiče.
  16. Sledujte, jak se auto před vámi chová. Možná v něm sedí také začátečník, který nikdy nejede maximální rychlostí, kterou může, nebo který neudrží jednotnou rychlost během jízdy. Dodržujte proto dostatečný odstup, abyste na jeho činy mohli dobře zareagovat. Pro vás nechť je takový řidič poučením, čeho se při své vlastní jízdě nejlépe vyvarovat.
  17. Buďte tolerantní a ohleduplní. Sledujte, kde je někdo v nesnázích a pomozte mu. Nechte před sebe zařadit auta, která potřebují přejet z pruhu do pruhu. Nevyčuhujte do středu silnice, když ve zpětném zrcátku vidíte, že vás někdo chce předjet. Nezrychlujte, když to pak skutečně dělá. Možná že vám fakt, že vás někdo předjíždí, připomene, že nejedete tak rychle, jak byste mohli, v takovém případě bude ale na sešlápnutí plynu ještě hodně šancí poté, co se dané auto dostane před vás. Nesoupeřte s jinými auty na světelných signálech. Zkrátka a dobře chovejte se tak, abyste nebyli podnětem k rivalitě, agresivitě a netolerance na silnicích. I bez vašeho přičinění jí tam je dennodenně až až...
  18. Závěrem si neodpustím spekulaci nad tím, zda své auto značit znaménkem Z jako „začátečník“ či nikoli. Konečná volba je na vás. Mnoho lidí, kteří jsou rozumní, si písmena všimnou a budou na vás brát zvýšené ohledy. Mnoho dalších, kteří bohužel tolik rozumu nepobrali, ale bude mít tendence na vás troubit, nebezpečně vás předjíždět, zkrátka neudělat vám to ani o trochu snazší. Proto važte s rozmyslem, jestli své zadní okénko touto nálepkou okrášlíte či nikoli.

    Zde jste mohli najít několik rad a návodů, jak se zlepšit v řidičských schopnostech. Pokud vám alespoň nějaké body budou ku prospěchu, pak článek svůj účel splnil. Od stolu se totiž řídit nenaučíte nikdy, musíte hlavně jezdit, jezdit a jezdit...Tak vám přeji šťastnou cestu!

Líbil se vám článek? Sdílejte ho prosím :-)
Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu

Další zajímavé články z rubriky 'Různé'
Tipy na jiné články